Bezpečnost a ochrana zdraví řidičů v silniční dopravě

 

Do odvětví silniční dopravy spadají řidiči nákladních a dodávkových vozů, taxikáři, profesionální osobní řidiči, řidiči autobusů a dovážkové služby, zajišťované na jízdních kolech a motocyklech.

Práce v odvětví silniční dopravy vyžaduje vysokou míru odborných dovedností a kvalifikaci. Například řidiči vozidel, určených pro dálkovou silniční dopravu, nemohou být jen schopnými řidiči, ale musejí být také schopni naložit a vyložit zboží, odstranit technické problémy, mít určité jazykové dovednosti, provádět základní administrativu a jednat jako „vyslanci“ své společnosti v jiných zemích. Musejí zboží doručit včas, bez ohledu na počasí a podmínky na silnicích. Mohou převážet nebezpečné látky nebo křehké zboží, které vyžadují zvláštní péči a odpovědnost. V odvětví silniční dopravy je stejně, jako v jiných odvětvích, důležité věnovat pozornost pracovním podmínkám, aby se zvýšila kvalifikovace a motivace pracovní síly.

Z řízení bezpečnosti při práci plyne také mnoho výhod pro podnik, bez ohledu na jeho velikost. Například:

• menší počet dnů ztracených kvůli úrazu,

• menší počet vozidel mimo provoz z důvodu opravy,

• menší počet ušlých objednávek,

• menší potřeba provádět šetření a následnou kontrolu.

 

Nebezpečí a rizika pro pracovníky silniční dopravy

• K hlavním fyzickým nebezpečím a rizikům patří: expozice vibracím a dlouhému sezení (design sedadla, kabiny a jiného zařízení); ruční manipulace, expozice hluku – při nakládce a vykládce, při řízení nákladního automobilu (motory, pneumatiky, ventilátor atd.); vdechování výparů a kouře, manipulace s nebezpečnými látkami (výfukové plyny, chemické látky na palubě, pohonné hmoty, expozice prachu ze silnice při nakládce, vykládce a na odpočívadlech, při mytí a přípravě vozidla); klimatické podmínky (horko, chlad, sucho, déšť atd.); omezený prostor pro přijetí ergonomických pracovních podmínek a zdravý životní styl.

• Podle evropského průzkumu pracovních podmínek uskutečněného nadací Eurofound a vnitrostátních průzkumů je nejběžněji hlášeným zdravotním problémem v pozemní dopravě únava. Odvětví silniční dopravy je oblast s vysokou konkurencí. Pracovní zátěž roste a řidiči čelí narůstajícím tlakům, například tlakům od klientů, aby zboží dodávali rychleji a levněji, přičemž problematickými oblastmi jsou „řízení pro včasné plnění termínů“, nárůst dopravy, sledování na dálku a mnoho řidičů s nepravidelnou a dlouhou pracovní dobou.

• V dopravě je na vzestupu násilí a obtěžování, převážně však není oznamováno. Pracovníci dopravy musí často vystupovat jako nedobrovolní prostředníci organizačních změn, které mají vliv na zákaznické služby. Existuje také nedostatek postupů oznamování, preventivních opatření a předepsaných postupů následné kontroly.

• Pracovní síly v dopravě stárnou ve větší míře než pracující populace obecně a může docházet k nedostatku pracovníků.

• Ke změnám obsahu práce patří: zvyšující se využití nových technologií – jako jsou nástroje pro plánování

a monitorování na dálku, palubní počítače pro hlášení a záznam dodávek zboží; potřeba znalostí pravidel silničního provozu v EU a jazyků. Na druhou stranu je práce v porovnání s prací průměrné pracující populace monotónnější a poskytuje menší množství příležitostí k učení.

 

Rizika při práci v silniční dopravě

Silniční doprava je jedním z nejrizikovějších odvětví v EU. Statistické údaje o nehodách z evropské databáze CARE ukazují, že v celé Evropě bylo na silnicích usmrceno zhruba 10 000 lidí za rok. Tato čísla zahrnují v průměru 1300 řidičů autobusů, autokarů, velkých nákladních vozidel a dodávkových vozů (tj. vozidel do 3,5 tuny).

Řidiči nečelí pouze riziku silničních nehod. V důsledku dlouhého sezení v nepohodlných kabinách mohou mít bolesti zad. Mohou se zranit při pádu z výšky při manipulaci s nákladem nebo při připojování/odpojování přívěsu. Čelí nepříznivým povětrnostním podmínkám a fyzikálním nebezpečím, jako je hluk, vibrace, vysoké a nízké teploty a nebezpečné látky.

Navíc časová tíseň může způsobovat pracovní stres, špatné stravovací návyky, nedostatek spánku, nevhodné přestávky a nedostatečný odpočinek mezi směnami. Typickými znaky odvětví silniční dopravy je i dlouhá pracovní doba, osamělost a odloučení od rodiny a přátel.

 

Přístup k řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

Zaměstnavatelé nemohou vykonávat stejnou kontrolu nebezpečí pro zaměstnance při řízení vozidla v práci jako na pracovišti. Řadě dopravních nehod by však šlo předejít pouhým přezkoumáním, o co v dané činnosti jde, následným určením přítomných rizik a podniknutím praktických kroků k zajištění toho, aby byla přijata opatření, která rizika odstraní nebo omezí.

Evropský přístup k bezpečnosti

a ochraně zdraví při práci zahrnuje hodnocení rizik a provádění preventivních opatření, přičemž je upřednostňováno odstranění rizik u zdroje. Tyto zásady by se měly uplatňovat při provádění preventivního plánu pro bezpečnost a ochranu zdraví na silnicích, kam patří vozidla a jejich zařízení, plánování činností a pracovníci. Organizace by měly vytvořit registr, kam by zapisovaly všechny incidenty. Ty lze analyzovat v rámci hodnocení rizik s cílem pomoci při určování, které opatření bude nejlepší. Opatření pro řízení rizik by neměla být samostatnou oblastí, nýbrž součástí celkového řízení podniku.

Protože řidiči jsou často velmi zkušení a nezávislí pracovníci, je velmi důležité, aby byli zapojováni do identifikace nebezpečí a určování nejlepších způsobů pro řízení rizik.

 

Otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které má řešit plán řízení

• Rizika na silnici při jízdě

• Vhodnost vozidla a údržby

• Kompetence řidiče, odborná příprava a zdravotní způsobilost

• Plánování cesty

• Dlouhé sezení a stísněné polohy

• Design pracoviště (taxík)

• Klimatizace, osvětlení, hluk

• Ruční manipulace při nakládce, vykládce

• Vibrace

• Mechanický náraz (úder pohybujícími se nebo padajícími předměty/vozidly)

• Biologické činitele

• Nebezpečné látky

• Rizika požáru a exploze

• Nebezpečí vyvolaná přepravovanými zvířaty

• Expozice chladu v mrazírenských nákladních vozech

• Uklouznutí a zakopnutí

• Pády z kabiny nebo přívěsu

• Vysoké pracovní vytížení nebo časová tíseň

• Malý prostor pro organizaci

• Práce na směny nebo proměnlivé pracovní harmonogramy

• Násilí

• Práce v osamění daleko od pevné základny (zahrnuje překážky pro komunikaci a účast na BOZP)

• Zařízení sociální péče (zařízení pro odpočinek, stravování, hygienu)

• Stárnoucí pracovní síly, přizpůsobení podmínek pracovnicím, přeshraniční práce

• Stres z nebezpečí vyjmenovaných výše

• Spolupráce s jinými osobami (klienti, subdodavatelé, od kterých je zboží vyzvedáváno a jimž je dodáváno)

 

Pododvětví – možná rizika

Veřejná osobní doprava

– Násilí a obtěžování

– Zvýšený kontakt se zákazníky včetně přenášení organizačních změn na zákazníky, např. v pokladnách

– Práce v osamění

– Práce na směny

– Vzájemně si odporující požadavky (péče o zákazníky a řízení vozidla), vedoucí k vysokému krevnímu tlaku a kardiovaskulárním chorobám

– Potřeby stárnoucích pracovních sil

 

Taxislužby

• Násilí a útoky, chybějící ohlašovací systémy a školení

• Práce v osamění

• Problematika pracovní doby a práce na směny

• Design pracoviště

• Nutnost používat komunikační prostředky při jízdě

 

Dálková silniční doprava

• Řízení pro včasné plnění termínů vedoucí k vysokému pracovnímu tlaku

• Tlaky ze strany klienta, práce na pracovištích jiných subjektů

• Zvyšování využití technologie monitorování na dálku a složité technologie

• Design pracoviště

• Dostupnost zařízení a služeb (hygienických, stravovacích a lékařských)

• Infekční choroby

• Násilí a útoky

• Práce v osamění

• Dlouhé sezení a expozice vibracím

• Rizika nehod, včetně rizik při nakládce a vykládce

• Potřeby stárnoucích pracovních sil

 

Přeprava nebezpečného zboží

• Riziko úrazů včetně požáru a explozí

• Expozice nebezpečným látkám, zejména při nakládce a vykládce

• Rizika pádu z vozidel a jiných dopravních prostředků

 

Kurýrní služby

• Nepředvídatelné podmínky v prostorách zákazníků, tj. dostupnost pomůcek pro bezpečné zvedání

• Očekávání zákazníků a kontakt se zákazníky

• Riziko nehod a klimatické podmínky, např. pro kurýry na jízdním kole

• Zvedání balíků/zboží nepředvídatelných rozměrů a tvarů a manipulace s nimi

• Otázky organizace práce – pracovní tlak z důvodu krátkodobých změn v úkolech, používání dálkových monitorovacích/kontaktních systémů (řidiči přijímají příkazy během jízdy)

 

Obecně

Obzvláště náročný úkol v oblasti monitorování a prevence představují specifická kombinace rizik a kombinace faktorů, jako jsou ergonomická rizika, stresory v rámci organizace práce, hluk, nebezpečné látky, vibrace, neobvyklá pracovní doba, práce daleko od domova a od pracovní základny, chybějící vybavení, složitá pracovní situace, nutnost neustále se přizpůsobovat a četné strukturální změny, které v tomto odvětví proběhly.

EU-OSHA

 

 

 

 

O kampani „BEZPEČNĚ DO PRVNÍHO ZAMĚSTNÁNÍ“

Ročně šest tisíc mladých lidí si v zaměstnání způsobí pracovní úraz a poškodí si své zdraví. Znalost a dodržování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci minimalizuje toto riziko!

Informační internetová kampaň „BEZPEČNĚ DO PRVNÍHO ZAMĚSTNÁNÍ“, kterou vyhlásil Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v.v.i., si klade za cíl přispět ke zvýšení informovanosti a povědomí mládeže o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci (BOZP) a celkově ji motivovat k žádoucímu bezpečnému chování.  Kampaň byla zahájena 18. dubna a potrvá do 20. května 2011 v rámci řešení úkolu, který vychází z cílů EU v oblasti BOZP: snížit pracovní úrazovost do roku 2012 o 25 %.

Z evropských i z národní statistiky vyplývá, že míra úrazovosti pracujících ve věku 18–24 let je výrazně vyšší, než míra úrazovosti ostatních věkových kategorií. Mladí pracovníci mají většinou málo zkušeností, nedostatečné povědomí o možných rizicích, často mají nízkou úroveň znalostí o bezpečném a zdraví neohrožujícím chování, v prvním zaměstnání jim nezřídka chybí i základní proškolení.

Z analýz také vyplývá, že bude čím dál obtížnější seznamovat mladé pracovníky, pro ně přijatelnou formou, s problematikou bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a napomáhat jim při formování pozitivních postojů k prevenci rizik. Téma BOZP není v současné době téměř mediálně komunikované. Bezpečnost a zdraví představují trvalejší hodnoty, což mládež nepřitahuje. Chovat se bezpečně znamená pro ně omezování. Dochází k podceňování rizik a mládež v ČR vykazuje vyšší míru rizikového chování než mládež v EU.

 

V práci risk není zisk!

 

Hlavním cílem kampaně je přispět ke zvýšení informovanosti a povědomí cílové skupiny – mládeže – o BOZP před vstupem na trh práce, zdůraznit mládeži, připravující se na povolání, význam bezpečnosti a ochrany zdraví při práci i celkový význam celoživotního vzdělávání v této oblasti. Vytvořit vhodné příležitosti pro získávání nebo zvyšování úrovně znalostí o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci.

Cílem kampaně je dále informovat a motivovat pedagogy k šíření a začleňování problematiky BOZP do výchovně vzdělávacího procesu. Vybavovat je vhodnými nástroji (informace, metodické pomůcky pro vedení učňů a studentů apod.), neboť oni jsou těmi, kdož děti a mládež motivují, informují, poučují. Jsou nenahraditelnými průvodci ve světě informací. Oni mohou mládež správně nasměrovat a ukázat jim význam i místa či zdroje, kde všude je možné získat potřebné informace. Škola je obecně hlavním prostředkem šíření sdělení a přesvědčování pro cílovou skupinu žáků a studentů, kteří končí školní docházku či studium a připravují se na vstup do zaměstnání.

Naším přáním je, aby kampaň přispěla k věcné a metodické podpoře procesu výchovy žáků ke zdraví a bezpečnému chování a měla přímý vliv na postoj školy v působení na mládež v souvislosti s riziky a nebezpečími souvisejícími s pracovními činnostmi vykonávanými ve škole i mimo ni a s přípravou na budoucí povolání. V rámci kampaně byl k oslovení cílové skupiny mládeže zvolen internet, který představuje vysoce efektivní prostředek masové komunikace. Jeho předností je všeobecná dostupnost, jeho prostřednictvím lze zabezpečit zpřístupnění a efektivní šíření všech vytvořených materiálů bez dalších nákladů. Tento způsob realizace kampaně umožňuje interaktivní komunikaci, založení diskusního fóra pro výměnu informací, zpřístupnění podpůrných materiálů, rozsáhlé škály doplňkových informací a odkazů na další související informační zdroje. Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v.v.i., vytvořil před lety webovou stránku, která napomáhá při zajišťování výchovy k bezpečnému a zdraví neohrožujícímu chování a k ochraně zdraví dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních – http://skoly.vubp.cz. V rubrice „Bezpečně do prvního zaměstnání“ – http://skoly.vubp.cz/internetova_kampan.php mladí lidé najdou informační, osvětové a propagační materiály ke kampani. Informační balíček se skládá z plakátů, infolistů, značek, letáku, leporela, zápisníku, testu atd.

Věříme, že se do internetové informační kampaně zapojí co nejvíce oslovených škol, že tato akce přispěje ke zvýšení informovanosti  a lepší představě žáků, učňů a studentů o problematice bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a že přispěje ke snížení pracovní úrazovosti, jak to stanoví ve svých cílech Evropská agentura pro BOZP.

 

 

BOZP

V týdnu od 13. do 18. června 2010 se uskutečnilo na vytypovaných příkladech a pracovištích hodnocení činnosti inspekce práce v České republice.

Za tímto prostým sdělením se ale skrývá dlouhotrvající usilovná práce všech zainteresovaných a to nejen v rámci ČR nebo orgánů, které zajišťují výkon inspekce práce u nás, ale i v rámci EK a zúčastněných členských států.

 

Hodnocení účinnosti systému inspekce práce v ČR

Proč je nutné hodnocení?

Evropská unie je založena na čtyřech základních svobodách

- svoboda pohybu financí

- svoboda pohybu obyvatel

- svoboda pohybu služeb

- svoboda pohybu výrobků.

Nejméně tři poslední těsně souvisí s činností inspekce práce.

Jednotlivé národní inspektoráty by měly mít stejné požadavky, stejné přístupy a stejná kritéria, aby byla zabezpečena co největší právní jistota jak občanů, tak i podnikajících subjektů vždy s přihlédnutím na umožnění vysoké úrovně konkurenceschopnosti.

To byl jeden z hlavních důvodů, proč EK rozhodnutím č. 95/319/ES ze dne 12. 7. 1995 zřídila svůj poradní orgán, Výbor vrchních inspektorů práce, SLIC. Jedním z úkolů tohoto Výboru je „vymezení společných zásad inspekce práce v oblasti zdraví a bezpečnosti na pracovišti a vypracování metod pro hodnocení vnitrostátních systémů inspekce ve vztahu k těmto zásadám“. Pracovní skupiny SLIC, složené ze zástupců členských států, zpracovaly „Společné zásady inspekce práce v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci“, „Manuál pro provádění hodnocení“, „Časový plán termínů hodnocení jednotlivých členských států“ s uvedením návrhu členského státu (ČS), který za konkrétní hodnocení bude zodpovídat.

 

Kdo hodnocení provádí?

Hodnocení provádí pracovní skupina složená ze zástupců orgánů inspekce práce různých členských států. Skupina je obvykle šestičlenná, v jednotlivých případech však může být členů i více. Vedoucí pracovní skupiny je vždy členem pléna SLIC, tedy generální ředitel nebo generální inspektor národního inspekčního orgánu ČS, který za provedení hodnocení zodpovídá. Ten může určit tajemníka pracovní skupiny, který může být ze stejného ČS jako vedoucí skupiny. Ostatní členové musí být každý z jiného státu, z důvodů vyloučení případných národních odlišností, zejména v procesní oblasti inspekce. Jednacím jazykem je angličtina. Vedoucího pracovní skupiny i jednotlivé členy potvrzuje plenární zasedání SLIC. Pracovní skupina pro hodnocení činnosti inspekce práce u nás byla pod vedením Holandska ve složení:

Jan van den Bos   Holandsko

Jan Blok    Holandsko

Joost Cuijpers    Holandsko

Jana Gibodová     Slovensko

Michael Thomas    Velká Británie

Nanette Juhler    Dánsko

Sean Hyde   Irsko

Jesus Fernández de Puelles   Španělsko

Franz Jaeger      Rakousko

 

Co je hodnoceno?

Úkolem inspekce práce je zavádět, prosazovat, případně vynucovat dodržování sekundární evropské legislativy. Hlavním předmětem hodnocení je posoudit schopnost národního inspekčního orgánu naplnit shora uvedený úkol. Přitom posuzování se provádí pokud možno v co nejširším kontextu.

 

Nutné kroky pro provedení hodnocení

Hodnocený členský stát, členové hodnotící skupiny a EK stanoví vzájemně přijatelný termín hodnocení. Obdobně se stanoví termín setkání pracovní skupiny, která hodnocení provede a pracovní skupiny hodnoceného ČS, která hodnocení připravuje. Toto setkání se uskuteční vždy v Lucemburku, přibližně měsíc před vlastním fyzickým hodnocením.

Administrativní a finanční zajištění hodnocení mezi hodnoceným ČS, EK a členy skupiny.

Zpracování a příprava veškerých materiálů

– zpracovaný dotazník, vč. příloh (u nás více než 100 stran materiálu)

– návrh programu hodnocení

– projednání účasti s povinnými účastníky (zástupci ministerstva zodpovědného za provádění inspekce, zástupci sociálních partnerů)

– zajištění logistiky pro provedení hodnocení.

Příprava u nás začala již na podzim předchozího roku.

S ohledem na očekávanou možnou jazykovou bariéru bylo nutno zohlednit i tuto problematiku.

Zhruba měsíc před plánovaným týdnem hodnocení se uskutečnilo setkání v Lucemburku, kde byly jednak zodpovězeny věcné otázky týkající se možných nejasností v zaslaných dokumentech a dále byly dohodnuty a schváleny detaily provedení hodnocení. Toto setkání bylo 11. května 2010. Výsledky jednání byly potvrzeny písemně.

 

Obsah hodnocení

Pracovní skupina nesleduje stav na jednotlivých pracovištích, ale inspektory při jejich činnosti a jejich schopnost zajistit stanovené úkoly v nejrůznějších situacích.

Při plánování návštěv je proto nutno zohlednit a vybrat navštívené podniky z hlediska:

– velikosti (počtu zaměstnanců)

– geografické polohy

– oboru činnosti

(strojírenství, dřevovýroba, textilní, sklářský průmysl, chemie, stavebnictví, zemědělství, zdravotnictví a sociální péče, školství, veřejná správa, agentury práce atd., ale vždy

z pohledu ekonomického profilu konkrétního regionu)

– druhu inspekce

(kontrola příčin pracovních úrazů, kontrola na základě podnětů, kontrola plánovaná, kontrola následná, preventivní kontrola systémová, nebo cílená na pracovní činnost, skupinu atd.).

 

Návštěva pracovní skupiny v ČR

Vlastní hodnocení na území hodnoceného státu trvá týden. Návštěva u nás začala v neděli večer, kdy byly na pracovní večeři s vedoucími představiteli hodnoceného inspekčního orgánů probrány veškeré organizační detaily pobytu. Organizaci a dopravu na území hodnoceného státu zajišťuje a hradí hodnocený stát. První den hodnocení, v pondělí, se pracovní skupina setkala se zástupci MPSV, Ministerstva zdravotnictví, představiteli ČMKOS a dalších odborových svazů a zástupci rozhodujících svazů sdružujících zaměstnavatele. Cílem bylo ověřit, jak je inspekce práce vnímána, v jakém klimatu pracuje, jak jsou stanoveny její priority, úkoly a cíle a jaké je její postavení.

Dále se členové skupiny detailně seznámili s veškerými činnostmi inspektorátu práce, které s inspekcí souvisí nebo ji podporují. Tj. koncepce, strategie, analýzy, plánování inspekcí, výběr kontrolovaných subjektů, ukládání dat atd.

Další tři dny byly věnovány inspekčním návštěvám společně s našimi inspektory. Pro pracovní skupinu rozdělenou na 4 pracovní týmy bylo připraveno 12 návštěv na území Prahy, Středočeského, Jihočeského, Královéhradeckého, Jihomoravského, Zlínského a Moravsko-slezského kraje.

Dvě inspekce byly provedeny ve spolupráci s Krajskou hygienickou stanicí Středočeského kraje na území Středočeského kraje.

 

Cílem hodnocení bylo zejména:

– ověřit schopnost inspektorů vyhodnotit jak zaměstnavatelé provádějí analýzu a hodnocení rizik jako základní nástroj pro vytváření bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí

– schopnost inspektora posoudit kvalitu a účinnost preventivních opatření provedených zaměstnavatelem

– vyváženost práce inspektora

– právní a procesní dostatečnost inspekce

– spolupráci na pracovištích mezi inspektorem a účastníky trhu práce

– další záležitosti.

Zároveň byla pochopitelně hodnocena schopnost inspektora inspekci provádět, a to jak po stránce odborné, tak procesní. Byla také posuzována míra podpory inspektora ze strany inspektorátu.

Každý člen pracovní skupiny vyplnil na závěr každého dne stanovený formulář, který obsahuje dílčí hodnocení.

Pátý den návštěvy dopoledne zpracovala pracovní skupina souhrn zjištění za uplynulý týden. V pátek odpoledne se uskutečnilo na SÚIP v Opavě jednáním s vedení úřadu, v čele s generálním inspektorem Mgr. Ing.

R. Hahnem. Poté členové skupiny odcestovali z ČR.

 

Následně zpracovala pracovní skupina návrh závěrečné zprávy, který byl zaslán k věcným připomínkám. Projednání připomínek a jejich předání vedoucímu pracovní skupiny se uskutečnilo na podzim 2010 na MPSV v Praze.

Potom členové pracovní skupiny rozhodnou, které připomínky lze akceptovat a připraví závěrečnou zprávu. Ta je předána prostřednictvím EK hodnocenému státu.

Zpráva byla také projednána plenárním zasedáním SLIC.

Stejně jako ostatní dokumenty pléna SLIC  je i tato zpráva zpracována v režimu „důvěrné“ a záleží na rozhodnutí hodnoceného státu, zda ji zveřejní.

V případě, že k tomu dojde, budou s ní seznámeni i čtenáři našeho časopisu.

Chtěl bych poděkovat všem, kteří hodnocení umožnili, připravovali jej a jakkoliv se na něm účastnili.

 

 

Ing. Jaromír Elbel