Boj proti hluku ve stavebnictví

 

 Ve stavebnictví existuje řada úkonů, které jsou spojeny s hlukem. Dělníci mohou být vystaveni nejenom hluku, který způsobuje jejich vlastní práce, ale také hluku z okolí nebo hluku, vyvolávaném plněním jiných konkrétních pracovních úkolů na staveništi.

Mezi hlavní zdroje hluku patří:

• nástroje působící nárazy (například zařízení na rozbíjení betonu),

• používání výbušnin (pomůcky k trhacím pracím),

• pneumaticky poháněná zařízení,

• spalovací motory.

 

Opatření proti hluku je třeba plánovat:

• ve stádiu projektové přípravy – navrhovat práce, způsobující minimální hluk,

• ve stádiu organizační přípravy – plánovat odpovídajícím způsobem řízení staveniště a kontrolu rizik,

• ve stádiu výběrových řízení – zajistit, aby dodavatelé splňovali požadavky, které na ně kladou právní předpisy,

• ve stádiu výstavby – vyhodnocovat rizika, eliminovat je nebo je mít pod kontrolou a provádět revize hodnocení rizik.

 

Před zahájením prací na staveništi:

• aplikovat zásadu zajišťování takových dodávek strojního a pracovního zařízení, která budou omezovat hlučnost (nákup a nájem),

• stanovit požadavky na omezení hlučnosti ve specifikaci k výběrovým řízením (minimálním požadavkem je splnění národních právních předpisů),

• plánovat práci takovým způsobem, aby se minimalizovalo vystavení pracovníků účinkům hluku,

• aplikovat program pro kontrolu hlučnosti (například prostřednictvím řádného plánování, školení, zavádění jednotlivých činností, prostorového uspořádání staveniště, údržbářských činností).

 

Právní předpisy

– Směrnice Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci,

– Směrnice 2003/10/ES Evropského Parlamentu a Rady ze dne 6. února 2003 o minimálních požadavcích na ochranu zdraví a bezpečnost s ohledem na vystavení pracovníků rizikům fyzikálního charakteru (hluk),

– Směrnice Rady 89/656/ES ze dne 30. listopadu 1989 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání osobních ochranných pracovních prostředků zaměstnanci při práci.

Směrnice stanovují minimální požadavky ve formě norem pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Právní předpisy na národní úrovni mohou vyžadovat plnění přísnějších norem, a proto se doporučuje jednotlivé případy konzultovat s příslušnými kompetentními úřady. Existují i další směrnice, které mohou být relevantní pro tuto problematiku. K dispozici jsou také harmonizované normy (například pro měření emisí hluku).

 

Aktivní postupy proti hluku – čtyři fáze:

• hodnocení – je třeba, aby odpovědná osoba vyhodnotila rizika vyplývající z hluku,

•  eliminace – odstranění zdrojů hluku ze staveniště,

• kontrola – zavedení takových opatření, která budou zabraňovat vystavení hluku, přičemž osobní prostředky pro ochranu sluchu se považují až za poslední možnost,

• revize – kontrola situace za účelem zjištění případných změn, ke kterým v práci došlo, a následující přizpůsobení dříve provedeného hodnocení a opatření proti hluku.

Je nutné vyhodnotit vystavení pracovníků účinkům hluku. Zvláštní pozornost je třeba věnovat pracovníkům a jejich expozici hluku, včetně těchto aspektů:

• úroveň, typ a délka trvání expozice, a to včetně expozice jednorázově vzniklému nebo nárazovému hluku, jakož i vyhodnocení toho, zdali pracovník patří do určité rizikové skupiny,

• podle možností vyhodnotit dopady na zdraví a bezpečnost pracovníků u interakcí mezi hlukem a vibracemi, jakož i hlukem a ototoxickými látkami (látkami, které mohou poškodit sluchové ústrojí),

• rizika pro zdraví a bezpečnost pracovníků, vznikající v situacích, kdy není slyšet výstražné signály nebo poplašná zařízení,

• rozsah vystavení hluku mimo normální pracovní dobu, kdy ještě platí odpovědnost zaměstnavatele.

Věnovat pozornost technickým údajům a informacím, včetně následujících položek:

• informace o emisích hluku, poskytované výrobci pracovního zařízení,

• existence jiného pracovního zařízení, které bylo konstruováno se zvláštním zřetelem ke snížení emisí hluku,

• příslušným informacím vyplývajícím z kontroly zdravotního stavu,

• dostupnosti vhodných prostředků pro ochranu sluchu.

 

Eliminace hluku

Ve všech případech, kdy to je možné, je třeba vytváření hluku vyloučit.

Tohoto cíle je možné dosáhnout změnou stavebních postupů nebo pracovních metod. V případech, kdy hluk vyloučit nelze, je třeba ho mít pod kontrolou.

Ochrana pracovníků před hlukem má tři stupně s použitím technických a organizačních opatření:

• protihluková opatření u zdroje, ISSN 1725-7018

Například směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/37/ES z 22. června 1998 o sbližování právních předpisů členských států týkající se strojních zařízení.

• kolektivní opatření, včetně změny organizace práce,

• osobní ochrana sluchu.

 

Protihluková opatření u zdroje – mezi ně patří:

• používání strojů s nižšími emisemi hluku,

• eliminace nárazů kovu na kov,

• používání tlumicích prvků a izolace vibrujících součástí,

• montáž tlumičů hluku,

• provádění preventivní údržby – při opotřebování součástek se může hlučnost zvýšit.

 

Kolektivní opatření

Za účelem snížení expozice hluku u všech, jimž toto nebezpečí hrozí, lze podniknout určitá opatření, která budou doplňovat výše uvedené postupy. Na staveništích s více než jedním dodavatelem je zcela nezbytné mít koordinátora (viz článek v č. 2/2008 PaZ)

Mezi kolektivní opatření patří:

• izolace hlučných postupů a omezený přístup do hlučných prostorů,

• přerušení přenosu hluku vzduchem pomocí ohrazení hlučných prostorů a vytvoření protihlukových bariér,

• použití absorbujících materiálů, které sníží intenzitu odraženého zvuku,

• potlačování hluku pocházejícího z podloží a z vibrací pomocí systému plovoucích desek,

• organizace práce s důrazem na to, aby čas strávený v hlučných prostorech byl minimální,

• plánování hlučných činností tak, aby v jejich průběhu bylo přítomno minimum pracovníků,

• aplikace takových pracovních harmonogramů, které zajistí kontrolu expozice hluku.

Osobní ochranné pracovní prostředky proti hluku použít až jako poslední možnost. V situacích, kdy se přistoupí k jejich používání, je nutné zajistit:

• osobní ochranné pracovní prostředky pro ochranu sluchu musejí být personálem používány, a toto jejich používání musí být skutečně vyžadováno,

• osobní ochranné pracovní prostředky pro ochranu sluchu musejí odpovídat příslušnému charakteru a typu práce a úrovni hluku a musejí být kompatibilní s ostatními ochrannými prostředky,

• je třeba, aby pracovníci měli výběr vhodných osobních ochranných pracovních prostředků pro ochranu sluchu a aby si tudíž mohli vybrat takové, které pro ně budou nejpohodlnější,

• je třeba poskytnout školení o používání, skladování a údržbě osobních ochranných pracovních prostředků pro ochranu sluchu.

Dělníci na staveništi často velmi dobře vědí o konkrétních problémech s hlukem a o možném řešení těchto problémů. V rámci hodnocení je třeba také projednat se zaměstnanci, nebo jejich zástupci aplikaci protihlukových opatření.

Práce na staveništích podléhá častým změnám. Je nutné často provádět revizi hodnocení rizik a odpovídajícím způsobem přizpůsobovat kontrolní opatření.

 

Významnou součástí boje proti hluku je školení. Osoby, které je třeba školit:

• pracovníci provádějící měření hluku,

• pracovníci připravující dokumentaci k výběrovým řízením s cílem zajistit, aby dodavatelé mysleli na opatření proti hluku,

• vedoucí pracovníci, kteří musí plnit své povinnosti v oblasti kontrolní a dokumentační,

• dělníci, kteří musejí vědět, jak a proč mají využívat pracovní vybavení a protihluková opatření, aby bylo jejich vystavení hluku minimální. Školení musí být co nejvíce konkrétní. Stavební dělníci jsou často schopni vykonávat práce různého charakteru a používají proto mnoho různých typů nástrojů. Musejí vědět, jak minimalizovat svoji expozici hluku vytvářenému každým z těchto nástrojů. Zvláštní pozornost je třeba věnovat novým pracovníkům.

 

Pracovníci mají právo na odpovídající sledování svého zdravotního stavu.

V případech, kdy probíhá sledování zdravotního stavu, například preventivní vyšetřování sluchu, platí požadavky na individuální dokumentaci zdravotního stavu a na sdělování těchto informací pracovníkům. Údaje získané ze sledování je třeba využít pro revizi hodnocení rizik a protihlukových opatření.

 

(EU OSHA – redakčně upraveno)