BOZP ve stavebnictví


Prováděcím předpisem pro bezpečné provádění stavebních prací je nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví
při práci na staveništích. Toto nařízení vlády představuje prováděcí předpis k zákonu č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví
při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci). Dalším
prováděcím předpisem, který je nutno dodržovat
na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo
do hloubky, je nařízení vlády č. 362/2005 Sb.
Státní úřad inspekce práce
Kontrolními orgány na úseku ochrany pracovních vztahů a pracovních podmínek jsou podle zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů, Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce.
K náplni oblastních inspektorátů práce, na úseku bezpečnosti práce, patří kontroly právnických a fyzických osob, zda kontrolované osoby dodržují povinnosti, vyplývající z právních předpisů o zajištění bezpečnosti práce. Dále se inspektoráty práce vyjadřují k vybraným projektovým dokumentacím a uplatňují požadavky právních předpisů při povolování staveb a jsou oprávněny kontrolovat příčiny a okolnosti pracovních úrazů.
Nedílnou součástí jejich činnosti je i poskytování základních informací a poradenství jak zaměstnavatelům, tak i zaměstnancům.

Předvýrobní příprava staveb
Při zpracování projektové dokumentace, která je předkládána ke stavebnímu řízení, je nutno věnovat pozornost otázkám bezpečnosti práce, technickým zařízením a pracovnímu prostředí. Projekt musí být podkladem pro vytvoření předpokladů pro bezpečnou realizaci stavebního díla. Tuto povinnost ukládá projektantovi vyhláška
č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb. V souhrnné zprávě projektu má být uveden způsob zajištění ochrany zdraví a bezpečnosti pracovníků a zároveň je součástí technické zprávy a stanovení podmínek pro provádění stavby
z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví a dále i plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi v případech, kdy je zákonem č. 309/2006 Sb. požadován.

Základní povinnosti zhotovitelů stavebních prací
Podnikající právnické a fyzické osoby odpovídají v plné míře za plnění povinností, uložených zvláštními právními předpisy. Každý zaměstnavatel, který provádí jako zhotovitel stavební práce, musí zejména:
• zajistit, aby zaměstnanci měli příslušnou zdravotní a odbornou způsobilost, a musí jim udělit pokyny k činnostem, které mají provádět;
• podle ohrožení, které pro pracovníka vyplývá z prováděných prací, popř. rizika pracoviště, musejí být zaměstnanci vybaveni příslušnými osobními ochrannými pracovními prostředky a dále vhodnými pracovními pomůckami a prostředky;
• zajistit, aby činnosti zaměstnavatele a práce jeho zaměstnanců byly organizovány, koordinovány a prováděny tak, aby současně byli chráněni také zaměstnanci dalšího zaměstnavatele.

Pracoviště s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky
Zaměstnavatel učiní technická a organizační opatření, aby bylo zabráněno pádu zaměstnanců z výšky nebo do hloubky, propadnutí nebo sklouznutí, aby došlo k jejich bezpečnému zachycení.
Práce ve výškách a nad volnou hloubkou patří ve stavebnictví dlouhodobě k nejrizikovějším. Tyto práce jsou nejčastějším zdrojem závažných a smrtelných úrazů.
Od výšky 1,5 m musí být zajištěna proti pádu osob všechna pracoviště a komunikace. Ochranu pracovníků pod stanovenou hranicí 1,5 m řeší zaměstnavatel dle charakteru a rizika dané práce.
V případě, že se pracuje na souvislých plochách ve výšce, není nutno zajišťovat celou plochu, ale pouze místo práce, včetně přístupových komunikací.
Ochrana proti pádu se nevyžaduje, jestliže se pracoviště nebo komunikace nacházejí na plochách se sklonem do 10° včetně od vodorovné roviny a jsou vymezeny zábranou. Zábranou je myšleno jednotyčové zábradlí o výšce 1,1 m, které není určeno k ochraně proti pádu, a to ani osob ani předmětů. Tato zábrana musí být umístěna minimálně 1,5 m od hrany pádu. Dále se ochrana proti pádu nevyžaduje při zdění, je-li místo práce uvnitř objektu 60 cm pod rovinou zdi, na které se pracuje.
Při postupu prací do výšky se zároveň musí zakrývat všechny otvory nebo prohlubně, jejichž kratší rozměr nebo průměr je 25 cm. K zakrytí se používají především ochranné poklopy, které není možno při běžném provozu odstranit nebo poškodit a které mají únosnost, odpovídající předpokládanému provozu. K zajištění je možno použít i jinou ochrannou konstrukci (zábradlí).

Kolektivní zajištění
 Konstrukce kolektivního zajištění musí být dostatečně pevné a odolné vůči vnějším silám a nepříznivým vlivům, aby nemohlo dojít k jejich porušení, deformaci nebo ztrátě stability. Zároveň musí být upevněny tak, aby přípoje bezpečně unesly předpokládané zatížení. Únosnost kolektivního zajištění musí být prokázána statickým výpočtem nebo jiným dokladem.
Mezi konstrukce kolektivního zajištění patří ochranné a záchytné konstrukce.
Ochranné konstrukce zabraňují pádu osob nebo materiálu a předmětů z volných okrajů. Patří k nim ochranné zábradlí, ochranné ohrazení, ochranné lešení a ochranný poklop. Jsou umisťovány do úrovně chráněného pracoviště nebo komunikace ve výšce.
Záchytné konstrukce zachycují pád osoby, materiálu nebo předmětů z výšky. Umisťují se pod úrovní chráněného pracoviště nebo komunikace ve výšce a patří k nim zejména záchytné lešení, záchytná stříška a bezpečnostní síť.
Nejčastěji používanou dočasnou stavební konstrukcí je lešení. Konstrukce každého lešení musí mít průvodní dokumentaci. V dokumentaci musí být prokázány požadované vlastnosti konstrukce po stránce statické, funkční a pracovní bezpečnosti a musí umožňovat bezpečnou montáž, demontáž, přemísťování, popř. bezpečné používání a údržbu. Samostatná dokumentace není třeba, pokud konstrukční uspořádání i ostatní technické údaje jednoznačně vyplývají z typových podkladů nebo návodů.
Montáž, demontáž, popřípadě přemisťování lešení mohou vykonávat pouze zaměstnanci, kteří byli vyškoleni a jejichž znalosti a dovednosti byly ověřeny.
Provoz na lešení smí být zahájen až po jeho úplném dokončení, vybavení a vystrojení. O tom, že byla konstrukce předána a převzata, musí být proveden zápis (ve stavebním deníku nebo jiném dokladu).
V případě, že není možno použít kolektivní zajištění, musí se použít zajištění prostředky osobní ochrany, kterými jsou:
• osobní ochranné pracovní prostředky pro pracovní polohování a prevenci proti pádům z výšky (pracovní polohovací systémy),
Prostředky osobního zajištění je nutné pravidelně prohlížet a zkoušet podle návodu výrobce nebo dovozce. Vhodný prostředek osobního zajištění, nebo lépe vhodný systém osobního zajištění a kotevní místo je povinen určit zpracovatel technologického postupu.
Pokud se jedná o jednoduché práce, pro které není třeba zpracovávat technologický postup, určí kotevní místo, popřípadě systém zajištění odborně způsobilý zaměstnanec, pověřený zaměstnavatelem. Zhotovitel stavebních prací ve výšce má za povinnost zajistit, aby zaměstnanec, používající osobní ochranné pracovní prostředky proti pádu byl pro předpokládané činnosti vyškolen.
Místa práce ve výškách musí být bezpečně přístupná po komunikacích, ke kterým patří rampy, schody, žebříky apod. Tyto uvedené komunikace musí být do objektu zabudovány současně s budováním ostatních částí stavby. K částem staveb, které by tomuto požadavku neodpovídaly, musí být zamezen přístup.
Práce ve výškách v prostorech nechráněných proti povětrnostním vlivům musí být přerušeny při bouři, silném větru, sněžení, tvoření námrazy, při větru o rychlosti nad 8 m/s při práci na zavěšených pomocných konstrukcích a při použití osobního zajištění, v ostatních případech při rychlosti větru nad 10,7 m/s, dále při dohlednosti menší než 30 m a teplotě nižší než –10 °C.

Montážní práce
Bezpečnostní zásady uvedené v této části jsou určeny především pro montáž skeletových konstrukcí (ocelových, betonových, dřevěných).
Zhotovitel montážních prací musí mít zpracován technologický postup jím montovaných konstrukcí, ve kterém bude obsažen časový sled montážních záběrů, pohyb mechanizačních prostředků, zásadní řešení přístupu pracovníků ke stykovým uzlům, včetně jejich zajištění proti pádu.
Montážní pracoviště musí být odevzdáno tak, aby montážní práce probíhaly v souladu s předpisy o bezpečnosti práce a bez ohrožení pracovníků a montovaných konstrukcí.
Montáž je nutno provádět z dostatečně únosných konstrukcí, dílců nebo prvků, které jsou stabilní a zajištěné proti posunutí.
• Montážní a bezpečnostní přípravky a vázací prostředky musejí být před a v průběhu montáže kontrolovány, po použití očištěny, řádně uloženy a konzervovány.
• Pracovníci, kteří jsou pověřeni vázáním a zavěšováním břemen, musejí mít kvalifikaci vazače.
• Před vlastním zdvihem břemena musí být prověřena bezpečnost zavěšení břemena nadzvednutím a kontrolou způsobu zavěšení břemena a závěsných prostředků.
• Je zakázáno zvedat břemena zasypaná, upevněná nebo přimrzlá vytahováním a odtrhováním, pokud není zařízení vybaveno přetěžovací pojistkou.

Zemní práce
Druhou skupinou prací, kde vzniká nejvíce smrtelných a závažných úrazů, jsou zemní práce. Nejčastějším zdrojem těchto pracovních úrazů je pád uvolněné zeminy ze stěny výkopů a následné zavalení pracovníka, který se nachází v nezapaženém výkopu.
Již ve fázi projektu musejí být zjištěny trasy technické infrastruktury dotčeném prostoru, jejich hloubka uložení, druh a materiál. Vyznačení všech inženýrských sítí v projektu stavby musí být ověřeno jejich provozovateli. V případě, že se projektová dokumentace nezpracovává, zajistí zadavatel stavby vytýčení a vyznačení tras a jiných podzemních a nadzemních překážek. S druhem inženýrských sítí a jejich ochrannými pásmy pak musí být obsluhy strojů a ostatní fyzické osoby, které zemní práce provádějí, prokazatelně seznámeny.
Všechny výkopy, kde hrozí nebezpečí pádu, musejí být zajištěny.
Za vyhovující se považuje zajištění zábranou ve vzdálenosti větší než 1,5 metru od kraje výkopu, nápadná překážka nejméně 60 cm vysoká (např. potrubí, které bude do výkopu osazeno) nebo výkopek zeminy o výšce 90 cm v sypkém stavu.
Přes výkopy musí být zřízeny bezpečné přechody, a to na veřejném prostranství bez ohledu na hloubku výkopu. Přechody musí být široké nejméně 1,5 m a musejí být vybaveny zábradlím se zarážkou.
Pro pracovníky, kteří pracují ve výkopech, musejí být zřízeny bezpečné sestupy (výstupy) pomocí žebříků, schodů nebo šikmých ramp. Okraje výkopu nesmějí být zatěžovány do vzdálenosti 50 cm od okraje výkopu.
Stěny výkopů musejí být zajištěny proti sesutí. V případě, že je výkop prováděn ručně, musejí být výkopy rýh, hloubených zářezů a jam se strmými stěnami, které jsou v zastavěném území a které jsou hlubší než 1,3 m, opatřeny pažením.
V nezastavěném území musejí být zapaženy výkopy od hloubky 1,5 m. S ohledem na stav zeminy, zejména zemin nesoudržných, a tam, kde se musí počítat s opakovanými silnými otřesy, musejí být stěny těchto výkopů zabezpečeny podle technologického postupu i při menších hloubkách.
Při strojně hloubených výkopech musejí být pracovníci, kteří vstupují do nezapažených výkopů, chráněni přemístitelným bezpečnostním zařízením, jako je např. ochranný rám, bezpečnostní koš, pažicí štít apod. Ponechat nezapažené výkopy je možné pouze tehdy, když je na práce vypracován technologický postup, ze kterého vyplývá, že v rámci prací nesmí nikdo do výkopu vstupovat.
Zaměstnavatel musí zajistit pravidelnou kontrolu zajištění výkopů, pažení, přechodů, přejezdů a dále výstražných a osvětlovacích těles.
Na odlehlých pracovištích, kde není zajištěn dohled, nesmějí být výkopové práce od hloubky 1,3 m prováděny osamoceně.

Bourací a rekonstrukční práce
Před započetím bouracích nebo rekonstrukčních prací se musí uskutečnit průzkum stavu objektu, musí se zjistit, kde vedou inženýrské sítě a stav dotčených sousedních objektů a o provedeném průzkumu musí být proveden zápis. Průzkumu musí být přítomen kompetentní zástupce zhotovitele. Na základě tohoto průzkumu vypracuje zhotovitel bouracích prací technologický postup s ohledem na bezpečnost práce.
Před vlastním započetím prací musí být vymezen ohrožený prostor, a to na základě technologie bourání. Ohrožený prostor musí být zajištěn proti vstupu nepovolaných osob a musí splňovat podmínku, že bude bezpečně zajištěna ochrana veřejného zájmu ohroženého bouracími pracemi. V zastavěném území může být vymezen plným oplocením do výšky 1,8 m, nebo zajištěn střežením či vyloučením provozu.
Před započetím prací se musí odpojit a zajistit všechny rozvodné sítě, kanalizace a zařízení, instalované v bouraných objektech, aby nedošlo k jejich zneužití.
V případě, že je pro bourání nutný rozvod elektrické energie a pro snížení prašnosti zdroj vody, musí se v objektu zřídit samostatné vedení, které bude zabezpečeno proti poškození. Bourací práce mohou začít až na základě písemného příkazu odpovědného pracovníka zhotovitele.

Stroje a strojní zařízení
Stroje a strojní zařízení, užívané pro stavební práce musejí svou konstrukcí, provedením a technickým stavem odpovídat předpisům k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení.
Každý stroj musí být vybaven návodem k obsluze a údržbě, který musí být v českém jazyce. Pokud návod chybí, musí zhotovitel stanovit ve svém návodu zejména:
• povinnosti obsluhy před zahájením provozu ve směně, při provozu,
• způsob zajištění stroje při přemisťování, odstavování z provozu, opravách a proti nežádoucímu uvedení do provozu,
• umístění a zajištění stroje po ukončení provozu,
• rozsah, lhůty a způsob provádění údržby včetně revizí,
• zakázané úkony a činnosti.
Kontrola bezpečnosti provozu zařízení před uvedením do provozu je prováděna podle průvodní dokumentace výrobce. Není-li výrobce znám nebo není-li průvodní dokumentace k dispozici, stanoví rozsah kontroly zařízení zaměstnavatel místním provozním bezpečnostním předpisem.
Provozní dokumentace musí být uchovávána po celou dobu provozu zařízení.
Před použitím stroje musí zhotovitel seznámit obsluhu s místními provozními a pracovními podmínkami, majícími vliv na bezpečnost práce, jimiž jsou zejména únosnost půdy, přejezdů a mostů, sklony pojezdové roviny, uložení podzemních vedení technického vybavení, popř. jiných podzemních překážek, umístění nadzemních vedení a překážek. Obsluha musí dále zkontrolovat funkčnost všech ovládacích, sdělovacích a bezpečnostních zařízení. Zjistí-li závadu, nesmí být stroj uveden do provozu dříve, než je závada odstraněna.

Zakázané činnosti:
• uvádět stroj do chodu, jsou-li v jeho nebezpečném dosahu další pracovníci.
• uvádět do chodu stroj a používat stroj, je-li odmontováno nebo poškozeno některé ochranné zařízení,
• pracovat se strojem v noci nebo za snížené viditelnosti, není-li pracovní prostor stroje a pracoviště dostatečně osvětlen,
• pohybovat pracovním zařízením nad pracovníky nebo obsazenou kabinou řidiče dopravních prostředků,
• pracovat se strojem a pracovním nástrojem v místě, na které není z místa obsluhy vidět a kde by mohlo nastat ohrožení pracovníků nebo jiného zařízení,
• vyřazovat z činnosti bezpečnostní, ochranné, pojistné zařízení a měnit jejich předepsané parametry.

Úkoly zadavatele stavby
 Podle zákona č. 309/2006 Sb. a nařízení vlády č. 591/2006 Sb. je základní povinností zadavatele stavby určit koordinátora pro přípravu a koordinátora pro realizaci na konkrétní stavbu. Těchto koordinátorů může být více, koordinátor pro přípravu může být totožný s koordinátorem pro realizaci.
Odbornou způsobilost koordinátora specifikuje zákon č. 309/2006 Sb.
Další povinností pro zadavatele stavby je doručit na místně příslušný oblastní inspektorát práce oznámení o zahájení prací nejpozději 8 dnů před předáním staveniště zhotoviteli. Stejnopis oznámení o zahájení prací musí být vyvěšen u vstupu na staveniště.
Vyhláška 499/2006 Sb., která uvádí rozsah a obsah dokumentace, jejíž součástí musí být „Plán BOZP na staveništi“. Zajišťuje zadavatel stavby. Plán se zpracovává v případě, kdy na staveništi budou vykonávány práce a činnosti, vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života nebo poškození zdraví, a v případě, kdy budou práce vykonávány po dobu uvedenou v zákoně. Tento plán musí být zpracován ještě před zahájením prací na staveništi.
Koordinátor pro přípravu informuje zadavatele a projektanta o předpisech, vztahujících se k projektované stavbě, zpracovává plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, zajišťuje zpracování požadavků na BOZP při udržovacích pracích (např. bezpečné čištění světlíků, mytí fasády, výměna výbojek v osvětlovacích tělesech atd.).
Koordinátor pro realizaci upravuje na stavbě plán BOZP na staveništi, kontroluje dodržování bezpečnostních požadavků a plánu BOZP, organizuje konání kontrolních dní atd.
Zhotovitelé musí 8 dní před nástupem na staveniště předat koordinátorovi pro realizaci informace o rizicích, vyplývajících z prováděné činnosti, pracovní a technologické postupy, řešící bezpečnost práce.


Státní úřad inspekce práce
a Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.