Exekuce z důchodů


Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) každoročně zaznamenává prudký narůst počtu klientů, kteří mají exekuční srážku (nebo srážky)
z důchodu. Od roku 2004 se jejich počet téměř zdvojnásobil a s tím souvisí i výrazný nárůst počtu žádostí o poskytnutí informací  soudním exekutorům a dalším oprávněným institucím.
V roce 2010 evidovala ČSSZ více než 129 tisíc nových exekučních příkazů. ČSSZ obdržela ke konci roku 2010 přes 712 tisíc podání k exekuční problematice. Toto navýšení má za následek prodlužování doby jejich zpracování, která ovlivňuje vlastní provedení srážek z důchodů povinných subjektů nebo jejich ukončení.
K 31. 12. 2010 vykázala ČSSZ exekuční srážky z důchodů ve výši více než 514 milionů korun.
ČSSZ jako plátce důchodů je povinna ze zákona provést srážky z důchodů v případech, u kterých byl nařízen výkon rozhodnutí soudem, ve správním řízení, exekučním příkazem soudního exekutora, v konkurzním nebo insolvenčním řízení. V praxi to znamená, že ČSSZ musí zjistit nezabavitelné částky, stanovit výši srážek, účetně zpracovat, kontrolovat a vést evidenci všech případů. Rozsah možných srážek z důchodu, a tím i pravidla pro jejich výpočet, jsou stanovena v občanském soudním řádu (zákon č. 99/1963). Srážky se provádějí za podmínek stanovených zákonem ze všech druhů důchodů, tedy z důchodu starobního, invalidního, vdovského i sirotčího.
K podpoře zpracování exekučních srážek z důchodu významně přispělo zavedení komplexní technologické podpory od srpna 2010.
Aby měli exekutoři možnost zjistit údaje o výplatě důchodu dlužníka elektronicky a aby tak podstatně ubylo požadavků soudních exekutorů na součinnost, uzavřela ČSSZ v loňském  roce s Exekutorskou komorou ČR dohodu o elektronické výměně dat. Přesto během roku doručili exekutoři ČSSZ 250 tisíc těchto žádostí o součinnost.
Důchodci se stávají jednou z nejzadluženějších skupin obyvatelstva. V posledních letech však odchází do důchodu stále více lidí s již nařízeným výkonem rozhodnutí. Je rovněž potvrzeným faktem, že kampaně leasingových a dalších společností se stále více zaměřují na sociálně slabší skupiny občanů včetně důchodců, kteří se tak stávají nejohroženější skupinou.

Pavel Gejdoš, tiskový mluvčí ČSSZ