Plán první pomoci (Traumatologický plán)

Zabezpečení první pomoci se týká všech stavů ohrožujících zdraví a život. Nejdůležitější je pomoc poraněným při úrazech, jak pracovních, tak i nepracovních, aby škody na zdraví i následky úrazu byly co nejmenší.

Včasné, rozsahem i kvalitou správné poskytnutí první pomoci může nejenom omezit následky úrazu, ale i zabránit bezprostřednímu ohrožení života. K tomu slouží plán, jehož ustanovení nařizuje všem zaměstnancům a zaměstnavatelům dodržovat a plnit dále uvedené zásady.
Zaměstnavatel je povinen vybavit pracoviště potřebným počtem lékárniček a zabezpečit jejich pravidelnou kontrolu, spojenou s kontrolou použitelnosti léků a materiálu a evidenci při výdeji. Za obsah (doplňování a výměnu prošlých léků) odpovídá určená odpovědná osoba.
Na každém stálém pracovišti musí být umístěna lékárnička, která musí být vybavena s přihlédnutím k povaze prováděné činnosti. Konkrétní obsah pro jednotlivá pracoviště určí zaměstnavatel, příp. smluvní lékař organizace.
Lékárnička musí být umístěna na volně přístupném, suchém a čistém místě. Odpovědná osoba je povinna nejméně 1x za půl roku provést kontrolu vybavení lékárničky a v případě potřeby ji doplnit chybějícími prostředky.
Zaměstnavatel je dále povinen zajistit a určit podle druhu činnosti a velikosti pracoviště potřebný počet zaměstnanců, kteří organizují poskytnutí první pomoci, zajišťují přivolání zejména zdravotnické záchranné služby, Hasičského záchranného sboru České republiky a Policie České republiky a organizují evakuaci zaměstnanců. Zaměstnavatel zajistí ve spolupráci se zařízením poskytujícím pracovnělékařskou péči jejich vyškolení a vybavení v rozsahu odpovídajícím rizikům na pracovišti.
Zásady pro poskytnutí
první pomoci po zásahu
elektrickým proudem
Před započetím záchrany zasaženého elektrickým proudem musí zachraňující dbát na to, aby nebyl sám elektrickým proudem zasažen. Musí stát na nevodivé podložce, nesmí se dotýkat kovových předmětů, mokré zdi, mokrého oděvu postiženého apod.
Zasažený se sám nemůže pustit předmětu, který svírá, neboť působením elektrického proudu vzniká křečovité stažení svalstva. Je-li v takové poloze, že by po přerušení styku s elektrickým proudem nebo vodičem spadl (není-li připásán a drží-li se vodiče na sloupu elektrického vedení, na žebříku apod.), musí být před přerušením elektrického proudu zajištěn před spadnutím a tím před dalším zraněním.
U elektrického zařízení s vysokým nebo velmi vysokým napětím je nebezpečné přiblížit se k postiženému, pokud se elektrický proud nepřeruší. Pozor na krokové napětí! Je třeba postupovat pomalu, tak, že se bota sune k botě. U nízkého napětí lze vypnout proud příslušným vypínačem, jističem, vyšroubováním pojistek nebo vytažením zástrčky ze zásuvky. Není-li to možné, odstraní se vhodným způsobem vodič elektrického proudu pomocí suchého nevodivého materiálu, jakým je například guma, dřevěná tyč alespoň 30 cm dlouhá, suchý provaz nebo oděv. Přerušit vodič, (např. přeseknout sekerou) může ten, kdo se v tom bezpečně vyzná.
Postiženého je třeba vyprostit (vytáhnout) z dosahu elektrického proudu. Zachránce se nesmí dotýkat holou rukou jeho těla ani vlhkých částí oděvu, pokud nebyl elektrický proud vypnut. Hoří-li postižený (šaty) účinkem elektrického proudu nebo z jiné příčiny, hasí se po vypnutí elektrického proudu suchou látkou, nejlépe však nehořlavou pokrývkou. Po vyproštění z obvodu elektrického proudu je zachránce povinen poskytnou první pomoc až do příchodu lékaře. Zachránce se nezdržuje ošetřováním poranění, jako je běžné krvácení, zlomeniny, popáleniny. Soustředí se pouze na rány, které krvácí silně z tepny, kam přiloží prozatímní stlačující obvaz. U postiženého, který nedýchá, musí ihned zahájit, a až do příchodu lékaře udržovat, umělé dýchání.

Zásady poskytnutí
první pomoci při bezvědomí
• Zjistěte, zda je postižený v bezvědomí (vyzkoušejte více podnětů: oslovení, bolest) a pokud postižený nereaguje, jde o bezvědomí.
• Bezvědomého uložte na záda na tvrdou podložku. Pod hlavu nic nepodkládejte!
• Zprůchodněte dýchací cesty. Postiženému zakloňte hlavu, povytáhněte jazyk, předsuňte dolní čelist.
• Pokud postižený nezačne dýchat, ihned zahajte umělé dýchání.

Zásady poskytnutí
první pomoci při popálení
Popálení je závažné poranění, které vyžaduje téměř vždy nemocniční ošetření. I u malého popálení, zejména v dětském věku, se může rychle vyvinout šok z popálení. Důležité je zachovat co největší čistotu, nedotýkat se rány a chránit ji před znečištěním. Popáleniny I. a II. stupně menšího rozsahu lze chránit čistou proudící vodou (15–20 minut).
• Uhaste oheň, vyprostěte zraněného a přivolejte lékařskou pomoc.
• Nepodceňujte i malé popálení, neboť při něm mohlo dojít k nadechnutí plamene, které je vždy životu nebezpečné.
• Oděv přiškvařený ke kůži nestrhávejte. Ohořelý oděv odstraňte tak, abyste se co nejméně dotýkali popálené kůže.
• Co nejdříve sejměte těsnící a zaškrcující části oděvu a předměty (hodinky, náramky, prsteny).
• Kožní puchýře nikdy nepropichujte a nestrhávejte!
• Při částečném popálení obličeje, krku a rukou se snažte poraněnou pokožku ochladit, nejlépe pod tekoucí pitnou vodou chladnou do 15 °C. Ochlazujte do ústupu bolesti, ale ne déle než 20 minut, aby nedošlo k podchlazení zraněného (pozor na podchlazení zejména u malých dětí).
• Popálenou část těla zabalte do čisté sterilní tkaniny a volně zavažte.
• Zajistěte protišoková opatření (ticho, teplo, tekutiny, tišení bolesti, transport).
• Popáleným nedávejte jíst, u větších popálenin ani pít.
• Po poskytnutí první pomoci zraněného neprodleně transportujte vleže za trvalého dozoru do nemocnice.

Zásady poskytnutí
první pomoci při krvácení
Rozeznáváme tři druhy krvácení:
• tepenné: jasně červená krev vystřikuje z rány,
• žilní: tmavě červená krev z rány vytéká,
• vlásečnicové: krev z rány pouze prosakuje.
Každé krvácení je nebezpečné a tepenné krvácení přímo ohrožuje život! Proto je nutné tepenné krvácení zastavit.
• Prsty stlačte tepnu nad krvácející ranou tak, aby krev přestala vystřikovat.
• Nad místem krvácení přiložte na stlačenou tepnu zaškrcovadlo (široký gumový pruh, opasek, hadice, příp. provaz apod.), které utáhněte.
• Pokud jde o poranění ruky či nohy, končetinu zvedněte do výšky.
• Na ránu přiložte sterilní obvaz a pevně ho uvažte, aby neprosakoval.
• Při poranění hlavy tepenné krvácení nikdy nezastavujte tlakovým obvazem! Překryjte je pouze běžným, zesíleným obvazem.
• Podle možnosti znehybněte postiženou oblast.
• Ránu a celkový stav postiženého neustále kontrolujte.
• Zajistěte protišoková opatření (ticho, teplo, tekutiny, tišení bolesti, transport).
• Postiženého co nejrychleji převezte za doprovodu do nemocnice.

Zásady poskytnutí
první pomoci při zlomeninách
Zlomenou končetinu nerovnáme, nenapravujeme, ale znehybňujeme přiložením pevného předmětu pomocí obvazu např. dlahy, pravítka, dřevěné tyče apod. Zacházíme přitom s končetinou opatrně, aby nedošlo k posunutí úlomků kosti a dalšímu poškození.
Při otevřené zlomenině postupujeme stejně, otevřenou ránu překryjeme mulem a převážeme. Máme-li podezření na poškození páteře, postiženým nehýbáme, nepodkládáme jej atd. Neprodleně zajistíme odborný převoz do nemocnice, popř. k lékaři.
Jak se pozná zlomenina?
• změna tvaru končetiny (zkrácení či pokřivení),
• nepřirozená pohyblivost končetiny,
• křupání kostních úlomků při pohybu,
• silná bolestivost v oblasti zlomeniny při pohybu,
• otok v místě zlomeniny s krevním výronem,
• roztržení kůže, krvácení, někdy i vyčnívající kost.

Zásady poskytnutí
první pomoci při šoku
Šok vede k selhání a neléčí-li se, pak i ke smrti. Nezaměňujte s hovorovým „má z toho šok“ nebo „to je šokující“.
• příčiny šoku: velká krevní ztráta, srdeční infarkt, popálení, otrava, alergická reakce, prudký zánět, kolikové bolesti, některé úrazy bez zjevné ztráty krve apod.,
• vznik šoku podporují: bolest, únava, vyčerpanost, strach, horko, chlad apod.,
• příznaky šoku jsou postupně: neklid, přehnaná nebo nedostatečná reakce na bolest, nápadná bledost, chladná kůže a studený pot po celém těle, zrychlený hmatný tep postupně mizí, žízeň, zvracení, netečnost, bezvědomí, zhroucení krevního oběhu s postupnou zástavou.
Proto je nutné zahájit následující protišoková opatření.
• Zastavte krvácení.
• Zajistěte dostatečné dýchání.
• Postiženého uložte do protišokové polohy: uložte na záda a dolní končetiny zvedněte asi 50 cm nad zem.
• Postiženého uklidňujte a tište jeho bolest.
• Chraňte jej před prochladnutím nebo naopak přehřátím.
• Žízeň tište otíráním úst mokrou tkaninou či houbou. Postiženému nikdy nedáváme jíst ani pít!
• Zajistěte převoz do nemocnice.
• Po celou dobou jednejte klidně a s rozvahou, zajišťujte postiženému klid.

Zásady poskytnutí
první pomoci při poranění očí


Cizí těleso v oku
• Při zanesení cizího tělíska do spojivkového vaku šetrně toto tělísko odstraňte smotkem vaty nebo okrajem vlhkého kapesníku a oko vypláchněte čistou vodou.
• Cizí tělísko zaseknuté v rohovce se nepokoušejte odstranit, přiložte krycí obvaz a postiženého odešlete k odbornému ošetření.
Poleptání oka
• Při poleptání oka (louhy, kyselinami) proveďte důkladné vyplachování oka vodou.
• Přiložte krycí obvaz přes obě oči a odešlete zraněného k odbornému ošetření.
Tupá poranění oka,
tržná poranění víčka
• Přiložte krycí obvaz a odešlete zraněného k odbornému ošetření.

Zásady poskytnutí
první pomoci při otravě
oxidem uhelnatým
• Při záchraně postiženého ze zamořeného prostoru zajistěte svoji vlastní bezpečnost.
• Postiženého co nejrychleji vyneste ze zamořeného prostředí.
• Pokud je postižený v bezvědomí, uložte jej na záda na tvrdou podložku.
• Bezvědomí bezprostředně ohrožuje život, proto co nejrychleji zajistěte dostatečné dýchání, zprůchodnění dýchacích cest (umělé dýchání nebo dýchání, spojené s nepřímou masáží srdce).
• Postiženého vždy převezte do nemocnice, a to i v případě lehčí otravy, kdy je postižený při vědomí.

Zásady poskytnutí
první pomoci při otravách
jedy nebo zasažení
chemickou látkou
Nadechnutí kouřových zplodin hoření, výparů silných kyselin a jiných chemicky agresivních látek poškozuje plíce. Může mít vážné až kritické následky. I u postiženého při vědomí může jít o závažné poškození plic, které se bezprostředně po nadechnutí nemusí projevit. První příznaky se mohou projevit až po několika hodinách až dnech po nadechnutí zdraví škodlivých a jedovatých látek.
Příznaky poškození plic: pokašlávání, dráždivý kašel, zrychlení dechu, pocení, celková slabost až malátnost, pocit dušnosti.
Při otravě jedy nebo zasažení chemickou látkou postupujte podle návodu umístěného na obalu výrobku.
• Za podmínek bezpečnosti zachránce postiženého vyprostěte ze zamořeného prostředí na čistý vzduch.
• Je-li postižený v bezvědomí a nedýchá, zahajte ihned umělé dýchání a oživování (postup je shodný jako při první pomoci při bezvědomí).
• Postiženého uložte do vodorovné polohy, odstraňte nebo uvolněte oděv, který brání volnému dýchání (knoflíky, kravata apod.).
• Zajistěte transport do nemocnice.

Závěr
Za dodržování této organizační směrnice zodpovídá zaměstnavatel.
S uvedenou organizační směrnicí musí být prokazatelně seznámeni všichni zaměstnanci v rámci školení a jejich znalosti musí být ověřeny.
Traumatologický plán musí být k dispozici v každé lékárničce.
Tato směrnice nabývá účinnosti dnem vydání.


Zdroj www.e-bozp.cz