Poranění injekčními jehlami

Zdraví pracovníků, zejména ve zdravotnictví a v odvětví sociální péče, je ohroženo rizikem plynoucím z expozice patogenů přenosným krví při práci, často prostřednictvím poranění, které pracovník utrpí. Tato poranění vyvolávají obavy, jelikož mohou vést k nakažení pracovníka patogeny přenosnými krví (viry, bakterie, plísně a jiné mikroorganizmy).
Nejběžnějšími riziky jsou virus lidské imunodeficience (HIV) a hepatitida B (HBV) nebo C (HCV)3, existuje však dalších více než 20 nákaz přenášených krví.


Pracovníci jsou vystaveni riziku nákazy tím, že přicházejí do kontaktu s nakaženou krví nebo jinými lidskými tělními tekutinami, pokud přijdou do styku s poraněním nebo sliznicemi. Ke kontaktu může dojít v důsledku:
• nakažení krve jehlou nebo jiným ostrým předmětem,
• znečištění poraněné pokožky krví,
• spolknutí krve určité osoby například při dýchání z úst do úst,
• kontaminace, má-li dotyčná osoba otevřenou ránu a oděv nasákl krví,
• kousnutí (je-li poraněna pokožka).
Nejznámější formou takového kontaktu je rána po píchnutí injekční jehlou.
Kromě těchto poranění může k infekci dojít vystříknutím krve na sliznice (např. oči nebo ústa). K tomu může dojít při čištění, například při vysokotlakém čištění kontaminované oblasti.
Ohroženi však nejsou pouze zdravotničtí pracovníci. Bylo sice zjištěno, že k nejohroženější skupině patří ošetřovatelé, pracující s akutními zdravotními stavy. K těmto zraněním může však dojít u mnoha dalších pracovníků. Například pracovníci, kteří uklízejí veřejné prostory (např. ve vlacích nebo veřejné parky) mohou narazit na materiál kontaminovaný tělními tekutinami, jako jsou jehly používané uživateli drog aplikovaných injekčně.
K dalším určeným oblastem, v nichž mohou být pracovníci ohrožení, patří:
• vězeňská a probační služba,
• policie a bezpečnostní služby,
• celní služby,
• pracovníci v oblasti sociálních služeb a osoby pracující s mládeží,
• pohřebnictví,
• provádění piercingu/tetování,
• nakládání s odpady,
• stavebnictví/demolice.
Je těžké odhadnout úroveň nebezpečí nákazy u pracovníků, jelikož není k dispozici dostatek informací o poraněních injekčními jehlami a nemusejí být zavedena opatření v oblasti zdravotního dohledu. Světová zdravotní organizace odhaduje, že celosvětově jsou každý rok vystaveny patogenům, přenosným krví, přibližně 3 miliony zdravotních pracovníků z celkového počtu 35 milionů.
Riziko po expozici nakažené krví bylo odhadnuto jako:
• hepatitida B (riziko ~30 %),
• hepatitida C (riziko ~10 %),
• HIV (riziko ~0,3 %)7.

Prevence zranění
V EU existuje společný preventivní přístup k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Tento přístup je stanoven v „rámcové“ směrnici (89/391/EHS8) a souvisejících směrnicích a stanoví „obecné zásady prevence“ rizik u pracovníků:
• vyhýbat se rizikům,
• posoudit zbývající rizika,
• odstraňovat rizika u zdroje,
• přizpůsobit práci jednotlivci,
• přizpůsobovat se technickému pokroku,
• nahrazovat nebezpečné bezpečným nebo méně nebezpečným,
• zavést komplexní systém prevence rizik,
• dávat přednost prostředkům kolektivní ochrany před prostředky individuální ochrany,
• udílet zaměstnancům vhodné pokyny.
Rámcová směrnice byla začleněna do vnitrostátních právních předpisů.
Členské státy jsou však oprávněny přijmout na ochranu svých pracovníků přísnější opatření.
Do právních předpisů členských států je provedena rovněž směrnice o biologických činitelích (2000/54/ES), která obsahuje konkrétnější informace o hodnocení, prevenci a kontrole rizik vyplývajících z biologických činitelů.

Hodnocení rizik
Hodnocení rizik je proces posuzování pracovních rizik, jež vznikají v důsledku nebezpečí na pracovišti. Zahrnuje systematické zkoumání všech aspektů:
• co by mohlo být příčinou poškození zdraví nebo škody,
 • zda je možno nebezpečí zamezit, a pokud nikoli, jaká preventivní či ochranná opatření jsou nebo by měla být přijata, aby bylo možné mít rizika pod kontrolou.
Zaměstnavatelé mají obecnou povinnost zajistit bezpečnost a ochranu zdraví¨pracovníků ve všech aspektech souvisejících s prací a provádět hodnocení rizik. Rámcová směrnice EU zdůrazňuje klíčovou roli, kterou má hodnocení rizik, a obsahuje základní ustanovení, která musí dodržovat všichni zaměstnavatelé. Členské státy však mohou přijmout na ochranu svých pracovníků přísnější předpisy.

Hodnocení rizik a injekční jehly
Při posuzování rizik vyplývajících z injekčních jehel je nezbytné, aby byli identifikováni všichni pracovníci, kteří mohou být poškozeni. Ošetřovatelé a ostatní zdravotničtí pracovníci mohou být vystaveni nejvyššímu riziku, avšak ohroženi mohou být rovněž uklízeči, pracovníci prádelen a další osoby, například laboratorní technici a studenti. Zeptejte se všech těchto pracovníků, zda se při práci setkávají s ostrými předměty.
Zvažte všechna místa, situace, úkoly a zařízení, jež mohou mít za následek přenos patogenů přenosných krví. I když nejvíce ohroženi mohou být ošetřovatelé používající injekční stříkačky při akutních zdravotních stavech, nezapomínejte na všechny ostatní možné situace, například ostrý předmět, který je zachycen ve špinavém prádle a vystavuje riziku pracovníka prádelny externího dodavatele.
Ačkoli vyloučení rizika přenosu patogenů přenášených krví prostřednictvím poranění injekčními jehlami je obtížné, zejména v zdravotnických zařízeních, existuje mnoho opatření, která mohou toto riziko významně snížit. Tato opatření by měla vzít v úvahu nejprve prostředky kolektivní ochrany, například pořízení injekčních stříkaček s vysouvacími jehlami, osobní ochranné prostředky (např. rukavice) jsou poslední možností, nelze-li riziko přiměřeně kontrolovat jinými prostředky. Jednou z možností je očkování proti viru hepatitidy B11, nezabraňuje však přenosu ostatních patogenů přenášených krví.
Všechna opatření je nutno podpořit poskytnutím informací a školením a je třeba konzultovat osoby, které budou muset používat ochranná opatření.
Při zavádění nových opatření ověřte, zda nevytváří nové nebezpečí.
Musí být jasné, kdo udělá co a kdy, a je nutno zajistit, aby byly k dispozici potřebné zdroje. Řada opatření (např. na pracovišti, organizace práce, pracovní vybavení, školení) je často nejúčinnější.
Zaměstnavatel by měl mít rovněž připravený plán pro případ, že dojde k poranění injekční jehlou. Ten by se měl zaměřit na pohodu zraněného pracovníka během lékařského ošetření a poradenství, avšak vyžadovat rovněž přezkum preventivních opatření, která lze z této události odvodit.

Neměla by existovat „kultura viny“.
Uvážit lze tato opatření:
• pořízení bezpečnějšího zdravotnického vybavení, například injekční stříkačky s vysouvacími jehlami,
• lepší kontrola zdravotnického odpadu,
• lepší pracovní podmínky, například osvětlení,
• zlepšení organizace práce – například řešení únavy (např. při dlouhých směnách), která může být příčinou zranění pracovníka, a zlepšení dohledu s cílem zajistit shodu se systémy práce,
• osobní ochranné prostředky,
• očkování proti viru hepatitidy B,
• bezpečné systémy práce (zákaz opakovaného nasazení ochranného uzávěru jehly),
• bezpečná likvidace ostrých předmětů a ostatního klinického odpadu,
• školení a informování.

Preventivní opatření
K základním opatřením na ochranu pracovníků před patogeny přenosnými krví patří:
• mytí rukou po každém kontaktu s pacientem a po kontaktu s krví nebo tělními tekutinami,
• vhodné osobní ochranné prostředky,
• při práci s krví nebo tělními tekutinami je vždy nutno používat jednorázové rukavice,
• je nutno používat jednorázové plastové zástěry / nepropouštějící pláště, pokud může dojít k postříkání krví nebo tělními tekutinami,
• je nutno používat prostředky k ochraně očí (štítky, ochranné nebo bezpečnostní brýle), může-li do tváře vystříknout krev, tělní kapaliny nebo kontaminovaná tkáň,
• pokrytí řezných ran nebo odřenin vodotěsnou náplastí,
• okamžité a bezpečné odstranění ostrých předmětů do vhodných odpadních košů odolných proti průrazu,
• nepřeplňování kontejnerů s ostrými předměty, a
• nikdy opakovaně nenasazovat ochranný kryt jehly.

V případě poranění ostrým předmětem/kontaminace:
• podporujte krvácení rány,
• vymyjte ránu mýdlem a teplou tekoucí vodou (nedrhněte),
• zakryjte ránu obvazem (pokožku, oči nebo ústa vypláchněte velkým množstvím vody),
• zajistěte, aby byl ostrý předmět bezpečně odstraněn (tj. bezdotykovou metodou) do kontejneru s ostrými předměty,
• událost okamžitě nahlaste svému nadřízenému pracovníkovi a jděte s někým ke svému lékaři.
Je možné přijmout další okamžitá opatření podle zdroje jehly/ostrého předmětu, míry expozice a podle toho, je-li znám dotyčný pacient/zákazník.
Je-li pravděpodobný přenos, měli byste být ošetřeni nebo sledování podle svého zdravotního stavu a zdravotního stavu osoby, která je zdrojem.

Případová studie
Velká nemocnice v Německu měla mezi 0,41 a 0,98 poranění injekčními jehlami na pracovníka za rok, zjistila však, že případy nejsou ve velkém měřítku hlášeny. V dvouleté studii byly přijaty tři přístupy ke snížení výskytu:
• G1 – používání běžných jehel/ injekčních stříkaček,
• G2 – poradenství a školení,
• G3 – používání bezpečných nástrojů + školení.
Bylo zjištěno, že ve studiích G1 a G2 došlo k nevýznamné změně míry výskytu, zatímco ve studii G3 se míra výskytu snížila na 3,6 % z přibližně
10 %, přičemž všechny nehody souvisely s běžným vybavením.
Studie dospěla k závěru, že samotné školení a poskytování informací nepostačuje; je nutné technické zlepšení a školení/vzdělávání.
Mělo by být možné poskytnuté bezpečnostní vybavení snadno používat a aktivovat a je nutno zajistit bezpečné kontejnery na odpad. To je nutno podpořit úvodním a opakovaným školením a sledováním/registrací úrazů s cílem zajistit udržitelnost opatření.


EU-OSHA