Práce v horkém prostředí


Zaměstnanci v odvětví hotelových, restauračních a stravovacích služeb jsou vystaveni riziku tepelného stresu.
Zvláště prostředí v kuchyních je v důsledku vaření horké
a vlhké, v létě se tyto podmínky mohou ještě zhoršit.
Pracovníci, kteří jsou náhle vystaveni práci v horku, čelí různým rizikům, jimž je obvykle možné předejít.
Zaměstnavatelé by měli poskytovat podrobné pokyny
o preventivních opatřeních a dostatečné ochraně před tepelným stresem.

Co je tepelný stres?
Teplota lidského těla se normálně pohybuje mezi 36 °C a 38 °C. Stoupne-li teplota nad tuto hranici, tělo reaguje zvýšeným oběhem krve v kůži. To zvyšuje teplotu kůže a umožňuje tělu nadměrné teplo kůží uvolnit. Užívá-li se při fyzické práci svalů, je k dispozici méně krve pro průtok kůží a uvolnění tepla. Jestliže tělo nadále teplo rychleji získává a nemůže se
ho zbavit zvýšením krevního oběhu v kůži a pocením, zvyšuje se tělesná teplota a člověk zakouší tepelný stres.

Míru stresu pracovníka, jeho schopnost pracovat a bezpečnost na pracovišti ovlivňují čtyři faktory prostředí:
• teplota
• vlhkost
• sálavé teplo, např. ze slunce
nebo fritézy
• rychlost proudění vzduchu.

Citlivost na teplo ovlivňují individuální charakteristiky člověka jako je věk, hmotnost, fyzická zdatnost, míra aklimatizace, metabolizmus, užívání alkoholu nebo drog a zdravotní stav, např. vysoký krevní tlak.

Ideální teplota pracoviště je mezi 20 °C až 22 °C. S nárůstem teploty klesá schopnost pracovat. Studie ukazují, že při teplotách nad 24 °C klesá schopnost pracovat s každým dalším stupněm navíc o 4 %.
Stoupne-li teplota nad 26 °C, klesá soustředění, ubývá síl, dochází k chybám, dostavuje se únava a vyčerpání. V důsledku toho vzrůstá počet úrazů.
Horké prostředí oslabuje duševní pozornost a fyzický výkon člověka. Teplo zvyšuje pravděpodobnost úrazů.

Poruchy z tepla
a dopad na zdraví
Nadměrné vystavení horkému pracovnímu prostředí může způsobit celou řadu poruch. Prvními příznaky přehřátí jsou zarudnutí kůže a omdlévání. Pokud není tepelný stres rozpoznán a řešen v počátečním stadiu, může mít závažný dopad na lidské tělo v podobě úpalu, vyčerpání a křečí z horka.

Úpal
Nejzávažnější choroby z tepla jsou úpal a hyperpyrexie (zvýšená tělesná teplota).
Příčina: selhání systému tepelné regulace v těle, pocení nedostačuje a tělesná teplota vzrůstá na kritickou úroveň. Jediný účinný způsob, jak se tělo dokáže zbavovat přebytečného tepla, je narušen a oběť téměř nic nevaruje, že bylo dosaženo kritického stadia.
Symptomy: suchá, horká nebo skvrnitá kůže (v důsledku selhání pocení). Tělesná teplota je obvykle 41 °C nebo vyšší, pacient je psychicky zmatený, nastupuje delirium s úplnou nebo částečnou ztrátou vědomí. Znaky hyperpyrexie jsou obdobné, pouze kůže zůstává vlhká.
Je-li teplota těla příliš vysoká, může dojít až k úmrtí.
Léčba: Není-li pacientovi poskytnuta rychlá a vhodná léčba, může nastat smrt. Osoba vykazující příznaky úpalu musí být neprodleně hospitalizována.
Měla by být ihned poskytnuta první pomoc:
• pacient by měl být umístěn ve stínu a zbaven vnějšího oděvu;
• měla by být navlhčena jeho kůže a zvýšeno proudění vzduchu kolem něj, aby se zlepšilo chlazení odpařováním;
• co nejrychleji by měly být doplněny tekutiny. Nabízejte k pití doušky chladné vody, ale pouze pokud je pacient při vědomí.

Jediným způsobem, jak lze zabránit trvalému poškození mozku či smrti, je včasné rozpoznání a léčba úpalu. Lidé, kteří dostali úpal a byli úspěšně vyléčeni, mohou být citlivější na účinky tepla v prvních několika měsících po prodělání této choroby, ale dlouhodobé potíže nemají.

Vyčerpání z horka
Příčina: ztráta velkého množství tekutin v důsledku pocení, někdy s nadměrnou ztrátou soli.
Symptomy: některé klinické symptomy, které se mohou podobat počátečním příznakům úpalu: silné pocení, slabost, závratě, poruchy vidění, intenzivní žízeň, nevolnost, zvracení, průjem, svalové křeče, dušnost, bušení srdce, brnění a trnutí rukou a nohou. Tělesná teplota je normální nebo jen mírně zvýšená.
 Léčba: Pacienti s mírnou formou vyčerpání z horka se obvykle ihned zotaví, jakmile jsou přemístěni z horkého prostředí a doplní si tekutiny (pokud možno se solí). Trvalé následky nejsou známy. Vyčerpání z horka by se nemělo podceňovat, protože symptomy jsou podobné úpalu, který představuje z lékařského hlediska naléhavou situaci.

Křeče z horka
Křeče z horka jsou bolestivé stahy svalů, které se mohou vyskytovat samostatně nebo v kombinaci s některou jinou poruchou z tepelného stresu.
Příčina: nerovnováha elektrolytů vzniklá v důsledku pocení. Křeče se vyskytují nejčastěji v případech, kdy osoby vykonávající těžkou fyzickou práci v horkém prostředí pijí velké množství vody bez dostatečného doplňování soli (elektrolytů).
Symptomy: bolestivé křeče v rukou, nohách nebo žaludku, k nimž dochází náhle v práci nebo po práci. Uvedené svaly jsou zpravidla na křeče nejcitlivější. Křeče může způsobovat jak nadbytek, tak nedostatek soli.
Léčba: Je třeba odlišovat křeče z horka od ostatních křečí, ke kterým dochází při namáhavé práci. Ostatní křeče se nejlépe léčí odpočinkem a masáží; křeče z horka lze léčit pouze doplněním chybějící soli – pitím slané vody nebo speciálními nápoji určenými k doplňování tekutin.

Prevence tepelného stresu
Většině zdravotních potíží souvisejících s teplem lze předejít nebo lze jejich riziko omezit.

Aby bylo možné vyhodnotit tepelnou námahu u zaměstnanců a vyvinout strategie prevence přizpůsobené na míru, měla by být prováděna měření tepla na pracovišti, kde jsou pracovníci teplu vystaveni, nebo v jeho největší možné blízkosti.
Nejúčinnější ochrana před tepelným stresem je často kombinací různých metod, např. technických a organizačních opatření, a používáním osobních ochranných pracovních prostředků.

Technická opatření
Může pomoci několik technických opatření jako větrání obecně, úprava a ochlazování vzduchu nebo klimatizace. V profesionálních kuchyních je nejúčinnějším způsobem snižování teploty a omezování výparů z vaření, které obsahují nebezpečné látky, nucená výměna vzduchu.
Systémy přetlakového větrání jsou obecně energeticky úspornější a tišší než jednotlivé systémy odsávání. Umožňují také lepší větrání, a tak zlepšují kvalitu vzduchu v místnosti.
Indukční vaření — vaření „studeným teplem“. Indukční vařič využívá k vaření indukčního tepla, které je založeno na magnetickém poli. Bez otevřeného ohně nevzniká v pracovním prostředí nadměrné teplo. Nedochází k tepelným ztrátám z varné desky přímo do vzduchu, takže je kuchyně chladnější.
Snížení vlhkosti — používáním klimatizace a pohlcovačů vlhkosti a omezováním zdrojů vlhkosti, například otevřených vodních lázní, odtoků a netěsnících parních ventilů.

Organizační, technická opatření nebo pracovní postupy

Aklimatizace
Tepelné namáhání v odvětví HORECA lze snížit aklimatizací. Pracovníci, kteří již měli zkušenosti v zaměstnání s natolik vysokou úrovní tepla, aby vznikal tepelný stres, se mohou aklimatizovat tempem 50 % expozice první den, 60 % druhý den, 80 % třetí den a 100 % čtvrtý den. Pro nové pracovníky by toto tempo mělo být 20 % první den a dále zvýšení o 20 procent každý další den. Místo snižování doby vystavení horkému prostředí může alternativně aklimatizace pracovníka probíhat tak, že se v prvním týdnu nebo dvou týdnech sníží fyzická náročnost jeho práce.

Snížení fyzické náročnosti
Fyzickou náročnost, zejména v horkém pracovním prostředí, je třeba přesně vyhodnotit, aby se předešlo zbytečné ruční manipulaci; například připevněním hadice ke kohoutku, aby bylo možno plnit kbelíky ve vhodné výšce, nebo používáním automatizovaných manipulačních strojů či rudlů.

Střídání práce a odpočinku
Odpočívání v chladnějších prostorách může pomoci zabránit tepelnému stresu nebo jej zmírnit. S rostoucí mírou tepla se doporučuje zvyšovat frekvenci a délku přestávek. Je-li to možné, těžká práce, běžná údržba a opravy by měly být naplánovány na chladnější denní dobu.

Doplňování tekutin
Zaměstnavatelé jsou povinni poskytnout dostatečné množství chladné pitné vody poblíž pracoviště, kde pracují zaměstnanci vystavení teplu. Pracovníci by měli pít často v malých dávkách, například jednu sklenici za půl hodiny. Tekutiny obsahující kofein nebo alkohol nejsou vhodné, protože zvyšují dehydrataci.

Osobní ochranné
pracovní prostředky
Zaměstnancům by měly být poskytnuty chladivé, pohodlné a prodyšné oděvy, například bavlněné, s cílem umožnit volný pohyb vzduchu a odpařování potu.

Školení pracovníků
 Klíčovým faktorem při prevenci nadměrného tepelného stresu je proškolit zaměstnance o rizicích práce v horku a o výhodách přiměřených pracovních postupů a jejich dodržování.

Zaměstnavatel by měl
poskytnout informace o:
• příznacích/symptomech chorob souvisejících s teplem. Zaměstnanci musí vědět, že k onemocněním z horka patří dehydratace, vyčerpání, omdlévání, křeče z horka, vyčerpání z horka a úpal;
• faktorech, které mají vliv na citlivost na teplo, např. věk, hmotnost a druh užívaných léků;
• odpovědnosti zaměstnavatele zabránit tepelnému stresu;
• strategiích prevence tepelného stresu, včetně zavedení technických opatření, aklimatizace, snížení fyzické náročnosti, střídání práce a odpočinku a doplňování tekutin.

Pracovníci poskytující první pomoc by měli být vyškoleni, aby rozpoznali poruchy způsobené tepelným stresem a uměli zasáhnout.

Zaměstnanci v hotelích a restauracích, a zvláště v profesionálních kuchyních, mohou trpět tepelným stresem. Aby nebyla ohrožena jejich bezpečnost a zdraví při práci, musí si být vědomi nebezpečí a rizik tepelného stresu. Existuje mnoho strategií prevence, které by měly tvořit nedílnou součást řízení podniku.





Zdroj: E-facta vydaná Evropskou agenturou
pro ochranu a bezpečnost zdraví při práci