Práce a zdraví č. 4/2008 - Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve školství

Jsem osoba odborně způsobilá v prevenci rizik, bezpečnostní technik. Od roku 1996 pracuji pro školy. Když jsem uzavírala smlouvu s první školou, myslela jsem si, že to bude jen o bezpečnosti práce zaměstnanců. Postupem doby jsem zjistila, že ředitelé jsou zodpovědní nejen za zaměstnance, ale, a to především, za děti, žáky a studenty. Práce učitelů na všech stupních škol je velmi náročná a nedoceněná. Lze jen těžko aplikovat základní práva zaměstnanců podle zákoníku práce. Vždy a za každé okolnosti je bezpečnost dětí, žáků a studentů nadřazena nad bezpečností učitelů.

 

Příklady z každého typu škol:

Mateřská škola:

Znáte jinou profesi, kde si jen tak můžete odskočit na toaletu, aniž před tím zajistíte dozor nad dětmi, budete ve stresu, zda ve chvíli, kdy si potřebujete ulevit, se dětem něco nestane, ačkoliv jste je poučili, jak nejlépe jste mohli. Běžně se stává, že brzy ráno a později odpoledne, kdy ve školkách bývají jen dvě až tři nebo pět dětí, se tyto spojí k jedné učitelce a nikdo jiný ve školce není. Z nedostatku pomocného personálu a finančních prostředků jsou paní učitelky v minimálním počtu, aby ve školce nebyl náhodou někdo navíc a nevyužit.

 

Základní škola:

OOPP – sportovní výstroj a vybavení není dle NV č. 495/2001 Sb., osobním ochranným prostředkem. Myslela vláda na to, že tělocvikář ke své práci při hodině tělocviku sportovní botu potřebuje? A tak ředitel zhodnotí rizika práce učitele tělocviku, možná rizika by rád odstranil vhodnou sportovní obuví, ale… Co zřizovatel, povolí mu dát platbu za obuv do nákladů? Nebudou problémy? Oni také tělesnou výchovu neučí dva až tři učitelé na druhém stupni, ale každá paní učitelka na prvním stupni je nejméně dvakrát týdně v tělocvičně, k tomu také potřebuje odpovídající oblečení, což běžně nošená sukně nebo džíny nejsou. Nehledě na to, že pohodlné sportovní oblečení je základem pro kvalifikované zajištění bezpečnosti žáků při hodinách tělesné výchovy. To už není o dvou učitelích, ale třeba o 10, máme na to peníze? Nemáme, a tak diskriminujeme právě učitele, sice dle ZP nemáme zatěžovat zaměstnance financemi za BOZP a dokonce je tento přestupek možno pokutovat až 2milionovou pokutou, ale snad inspekce práce nepřijde na kontrolu, a tak si sportovní botky i oblečení pěkně koupí z vlastního, a to nemluvím o praní a údržbě.

 

Střední škola:

Zákon říká, že ve školách a školních zařízeních se nesmí kouřit. Zkuste přijít před běžnou střední školu kolem 10. hodiny dopolední, leknete se, že školu snad evakuovali! Ano, někde to zakážou, mají sankce, snížené známky z chování nebo podmínečná vyloučení, ale to by mohl ředitel většinou velmi brzy školu zavřít, protože tam studenti nebudou, všechny vyloučí!

A to se zřizovateli také nebude líbit.

A rodiče? Ti nejenže nepotrestají své děti (říkají si v duchu, vždyť jsme nebyli jiní, ale tenkrát to nezakazoval zákon), ale také nepřiznají, že kdyby ve svém mládí přišli s dvojkou z chování, tak tuto známku jejich rodiče budou řešit značně radikálně a ne pouhou omluvou syna či dcery, jak se to často děje dnes. Protikuřácký zákon dodržují učitelé, ale studentům to moc nejde. Hlavně, že máme na plotě správnou bezpečnostní tabulku, podle NV. A tak jsou všichni učitelé a ředitelé permanentně ve stresu, hluku, všichni na ně kladou odpovědnost. Ano i já souhlasím, že musíme již od nejútlejšího věku dětí, později žáky a studenty, vést k odpovědnosti za své zdraví, ale sami učitelé bez pomoci rodičů a široké veřejnosti moc nezmohou. Pokud žákům budeme říkat jen na co mají nárok, že nemají žádnou povinnost a odpovědnost, tak se nám to nemůže podařit.

Naučme žáky odpovědnosti, tomu, že pravidla budou muset dodržovat celý život v pracovním i osobním životě a pokud ne, hrozí postih. Pokud si ředitel pořídí testy na zjištění drog, proč se ministerstvo školství vyjadřuje pochybovačně, proč úřad na ochranu osobních údajů „poradí rodičům“, že nemusejí dát souhlas k testu. Nebudou to poté, co zdrogovaný žák vyskočí z okna, zraní spolužáka či učitele, právě tyto instituce, odbory, média a veřejnost, kdo se bude ptát, co jsi pane řediteli udělal pro prevenci, proto, aby se nic podobného nestalo? Bezpečnost ve školách musí být pro obě strany stejná, se stejnými pravidly, stejnými povinnostmi i odpovědností, a ne, že na jedné straně ředitelé, učitelé i další personál pracují na úkor svých práv, svého zdraví a druhá strana, to znamená děti, žáci a studenti, mají jen práva a žádné, bohužel ani sebemenší povinnosti. Snažím se pomoci, snažím se najít takový systém bezpečnosti, aby ve škole byla bezpečnost vyvážená, ale je to čím dál těžší, a proto prosím a apeluji na všechny ty, kteří by mohli pomoci, aby to udělali.

 

Lenka Charvátová