Pracovní úrazy u elektrických zařízení

Elektrická zařízení paří mezi tzv. vyhrazená technická zařízení,
což jsou zařízení se zvýšenou mírou ohrožení zdraví a bezpečnosti osob a majetku. Mezi vyhrazenými technickými zařízeními mají elektrická zařízení zvláštní postavení.Vzhledem ke svému rozšíření a používání mají charakter téměř všeobecných technických zařízení.
Ve většině případů však případné bezprostřední nebezpečí, např. nebezpečné dotykové napětí na krytu spotřebiče, není lidskými smysly předem bezprostředně rozeznatelné.

Hlavní charakteristika
nebezpečí u elektrických
zařízení:
Přímá nebezpečí
• od živých částí
• od neživých částí
• atmosférická elektřina
Následná nebezpečí
• oteplení přetížením
• zkrat
• elektrický oblouk
• záření
• iniciace nebezpečných látek oteplením
• iniciace nebezpečných látek jiskřením
• statická elektřina
• nebezpečí chybné funkce (zařízení)
• nebezpečí chybou osob
Zajištění před úrazy, popř. škodami, způsobenými elektrickými zařízeními, eliminace, či omezení nebezpečí, se přednostně provádí opatřeními technického charakteru. Při provozu a užívání elektrických zařízení mohou nastat i situace, kdy jsou opatření, zajišťující bezpečnost obsluhy poškozena nebo jejich účinnost je snížena, jsou prováděny práce na zařízeních – montáže, opravy, údržba, kdy ochrana ještě není dokončena nebo je odstraněna pro potřebu vyhledávání závady.
Ze sledování oblastního inspektorátu inspekce práce, bylo posuzováno množství pracovních úrazů za předchozí řadu let. Poznatky z rozborů jsou zajímavé i poučné a využitelné pro další praxi.
Elektrická zařízení se technicky rozdělují do napěťových hladin: tzv. malá a nízká napětí do 1000 V střídavá (AC) a 1500 V stejnosměrná (DC). Nad tuto hranici jsou definována tzv. vysoká (vn), velmi vysoká (vvn) a další napětí. Z hlediska sběru dat o úrazech elektřinou se jako zdroj rozlišuje a uvádí elektřina středního a nízkého napětí (do 300 V proti zemi ) a elektřina vysokého napětí (nad 300 V proti zemi).
Z celkového počtu hlášených pracovních úrazů, kde zdrojem byla elektřina, bylo
• 71 % prac. úrazů vlivem středního
a nízkého napětí (dále jen nn),
• 29 % úrazů vlivem vysokého napětí (dále jen vn).
Téměř třetina úrazů vlivem vn se zdá být značná, lze se však ze zkušenosti domnívat, že množství „drobných“ událostí (malé dotyky nebo popáleniny) od běžné „uživatelské“ elektřiny nn (230/400 V) nebylo zaznamenáno, neboť subjektivně nezanechává zranění a následky a tak postižení ani jejich okolí tyto události nehlásili (i když
z lékařského i předpisového hlediska by bylo potřebné řešit každý úraz - např. i z hlediska možného tzv. poúrazového šoku, dále i pro potřebu vyšetření příčin pro přijetí opatření proti jeho opakování). Dále zde hraje roli skutečnost, že množství pracovníků
(i v elektrotechnice) provádí činnost jako jednotlivci, osoby samostatně výdělečně činné a informace o úrazech při práci v souvislosti s elektrickými zařízeními charakteru tzv. ostatních úrazů (s pracovní neschopností) se nedostávají.
Následky úrazů:
ostatní závažné smrtelné
nn 83 % 10 % 7 %
vn 33 % 33 % 33 %

Tedy dvě třetiny pracovních úrazů vlivem vysokých napětí nebo na nich má závažné následky vč. celoživotních (vnitřní zranění, těžké popáleniny, amputace údů), nebo končí smrtí.

Odvětví, charakter činnosti
≠• 27 % převažující stavebně-montážní činnosti
• 22 % zpracovatelský průmysl,
výroba
• 10 % výroba kovů a minerálních výrobků
• 10 % stravování, ubytování (!)
Odvětví stavebnictví je obecně z hlediska pracovní úrazovosti problémové. Dříve se též uváděla oblast energetiky, nyní však v oficiální energetice ubylo prac. úrazů elektrickým proudem. Řada činností – montáže, údržba oprav je však outsourcována, převáděna na dodavatelské zajišťování. Stoupl poněkud podíl úrazů v průmyslu, nárůst se však objevuje ve sféře obchodu, služeb.

Příčiny
Jeden z hlavních údajů, zasluhujících více pozornosti.
Podle zaměstnavatelů jsou zdaleka nejčastější příčinou prac. úrazů u elektrických zařízení:
• 63 % špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko
• 14 % používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce
• 12 % vadný nebo nepříznivý stav zdroje úrazu
Další příčiny např. nesprávná organizace práce nebo nepoužívání předepsaných OOPP jsou uváděny pouze výjimečně.
V prvních dvou případech má vliv lidský faktor. Je třeba si uvědomit, že takto příčiny pracovních úrazů uvádí zaměstnavatelé.
V minulosti, do období asi roku 2002 byly nejčastější uváděnou příčinou nedostatky osobních předpokladů
k řádnému pracovnímu výkonu (smyslové nedostatky, ale především okamžité psychofyziologické stavy) – 45 %, špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko bylo uváděno do 12 %. Poté došlo k zásadní změně v používání hodnocení příčin zaměstnavateli (postupně od účinnosti nař. vlády
č. 494/2001 Sb.). V oboru BOZP se více začalo hovořit o vyhledávání a hodnocení rizik bezpečnosti práce a nejčastější příčina – osobní předpoklady – se podle „nabídky“ příčin ze záznamu
o úrazu podle zaměstnavatelů náhle „přetransformovala“ do příčiny špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko. Zde však již není rozlišení, zda by mělo jít o špatné nebo nedostatečné „odhadování“ rizika ze strany provádějícího pracovníka nebo ze strany zaměstnavatele, či jiného subjektu. Příčina „nepředvídatelné riziko práce nebo selhání lidského činitele“ se pak v hodnocení příčin úrazů od zaměstnavatelů již nevyskytuje.
Přitom se nedá vyloučit existence
i dalších možných skutečností, které se mohly spolupodílet na úrazovém ději – např. nesprávná organizace práce, nedostatek potřebné kvalifikace, dovedností, stres apod., ale v podání zaměstnavatelů se příčina zjednodušuje na již uvedené „obecné“ špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko. Svoji roli může hrát i odbornost konkrétního zaměstnavatele a schopnost se daným úrazem podrobněji zabývat (zde je možná i úloha a úroveň vlastních nebo smluvních odborných pracovníků v problematice BOZP).
Oproti dřívějšímu stavu, kdy v záznamech o pracovních úrazech podle nař. vlády č. 494/2001 Sb. nebylo na zaměstnavateli požadováno uvedení přijatých opatření, které by mohlo zaměstnavatele nutit zabývat se předmětným úrazem hlouběji (i když stále platí povinnost vyšetřit příčiny
a okolnosti vzniku pracovního úrazu
a přijímat opatření proti jeho opakování), by snad podle současného nař. vlády č. 201/2010 Sb., které opět požaduje uvedení přijatých opatření, mohlo dojít k určitému zlepšení.
V případě kontrol či šetření příčin
a okolností závažných nebo smrtelných úrazů, prováděných kontrolním orgánem, se často zjišťují jiné nebo i další příčiny, které se spolupodílely i rozhodující měrou ovlivnily rizikovou situaci a úrazový děj.

Druhy zranění
Tento přehled dává zajímavé výsledky, nejčastěji jde:
• o popáleniny 41 %
• o elektrický šok 34 %
• jiná zranění (zlomeniny, vykloubeniny apod.) se vyskytují v menší míře
Zejména v posledních letech není nejčastější uváděnou příčinou (jak se často lidé domnívají) přímý úraz elektrickým proudem, ale popáleniny. Lze se domnívat, že množství malých příhod vlivem běžného nízkého napětí není hlášeno. Navíc popáleniny subjektivně spíše vyžadují lékařské ošetření. Je potřeba si uvědomit, že
u elektřiny i nízkého napětí, ale s většími příkony, má případný zkrat také větší nebezpečné účinky, většinou právě s následnými popáleninami.

Podle profese pracovníků
Nejčastěji postiženými jsou:
• odborní elektrotechničtí pracovníci (montéři, opraváři apod.) 36 %
• kvalifikovaní dělníci, zejm.při
stavebně-montážních
činnostech 12 %
• stavební dělníci 10 %
• pracovníci v obchodní sféře 10 %
Zmenšil se počet úrazů u obsluhy zařízení.

V provozu, při opravách a údržbě zařízení se vyskytují situace, že zařízení právě není ve stavu, v jakém bylo instalováno, včetně splnění předepsaných bezpečnostních opatření, s nimiž se zařízení posuzuje a provozuje. Mimo normální provoz, kdy je elektrické zařízení opravováno nebo pro opravu nedostatečně zajištěno, se provádějí práce v blízkosti částí pod napětím nebo s napětím, ale při nedodržení stanovených zásad a bezpečnostních předpisů. Při stavebních činnostech dochází též k práci v blízkosti elektrických zařízení nebo vedení, např. práce s jeřábem.

Věk pracovníků, délka
zaměstnání
Poněkud vyšší počet úrazů se vyskytuje v určitých desetiletých cyklech – do věku 20 let (začátek aktivního pracovního života), dále okolo 30, 40, 50 let. Může to souviset i se změnami chování pracovníka, v zodpovědnosti a přístupu k životu, s přibývajícím věkem může ubývat opatrnosti, která je nahrazována rutinou. Zajímavější poznatky jsou o délce zaměstnání, které se týkají i starších pracovníků (tedy i po změně zaměstnání u nového zaměstnavatele). Do 1 roku délky zaměstnání u konkrétního zaměstnavatele (tedy včetně těch do 20 let) dochází až k 27 % úrazů, do 3 let celkem k 43 % úrazů (!). Zde je zřejmá úloha potřebného zácviku u nového zaměstnavatele vč. organizace práce a vliv adaptace na nové pracovní prostředí a zařízení. Při tlaku na úsporu pracovní síly mohou být omezovány možnosti zaškolování a praktického odborného vedení nově přijatých pracovníků vč. používání práce pod dohledem apod.

Pozn.:
K nejčastější uváděné příčině pracovních úrazů elektrickým proudem – špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko je možné ještě doplnit:
Při odborné práci na elektrických zařízeních, při údržbě a opravách, odstraňování závad je většinou prováděna práce jednotlivými osobami, jako samostatná činnost. Zde je vždy podstatná úloha té konkrétní osoby, která vlastní činnost provádí.
I mezinárodní elektrotechnické předpisy EN 50110-1 (přejaté jako ČSN Obsluha a práce na elektrických zařízeních), doplněné TNI 343100 (komentář vydaný ČNI), příp. podniková norma energetiky PNE 30000-6, rozlišují určité druhy odborné způsobilosti osob z hlediska potřeby a schopností posuzování rizik bezpečnosti práce v elektrotechnice, resp. u elektrických zařízení.
V prvním případě jde o osoby poučené (viz též naše vyhl. č. 50/1978 Sb., uvádějící jak osoby poučené, tak i tzv. osoby seznámené), prokazatelně proškolené, poučené, umožňující jim vyvarovat se nebezpečí, které elektrický proud může vytvořit.
Ve druhém případě jsou tu osoby znalé (v našich podmínkách osoby s odbornou způsobilostí v elektrotechnice dle §§ 5,6-8,9 vyhl.č. 50/1978 Sb.), které jsou osobami s odpovídajícím vzděláním, znalostmi a zkušenostmi, které jim umožňují vyvarovat se nebezpečí a při běžných pracích si samy vyhodnotit rizika, která elektřina může vytvořit.

Ing. Jan Šobora, inspektor
Oblastní inspektorát práce
pro Středočeský kraj