Rizika při úklidu

Pracovníci úklidu jsou zaměstnáváni na pracovištích ve všech odvětvích průmyslu, ať už se jedná o hotely nebo nemocnice, továrny nebo zemědělské podniky. Svou práci vykonávají v budovách, venku i ve veřejných prostorách. Často pracují v nočních či v brzkých ranních hodinách, mnohdy sami, přičemž úklid, který zajišťují, může probíhat v nejrůznějších podmínkách.

Pracovníci úklidu mohou být zaměstnáváni přímo, tzn. že svou práci vykonávají v provozovně svého zaměstnavatele, anebo ji mohou vykonávat na pracovišti provozovaném třetí stranou. Mohou být zaměstnáváni ve veřejných službách, v soukromých podnicích nebo to mohou být osoby samostatně výdělečně činné. Tito pracovníci mohou být rovněž zaměstnáváni na základě smlouvy s dodavatelem služeb a pracovat pak v průběhu týdne na větším počtu pracovišť. Smluvní či průmyslové úklidové práce představují odvětví s miliony pracovníků v celé Evropě a obratem v milionech eur.
Většinu pracovníků úklidu tvoří ženy pracující na částečný úvazek. Významný podíl mezi těmito pracovníky mají příslušníci etnických menšin. Fluktuace je zde vesměs značná, což je dáno vysokým stupněm dočasných pracovních poměrů a krátkodobých pracovních smluv uzavíraných na dobu určitou.
Pracovníkům úklidu lze v rámci těchto demografických a zaměstnanostních vzorců jen obtížně zajistit bezpečnost a ochranu zdraví při práci.

Proč dochází k úrazům
úklidových pracovníků?
Úklidoví pracovníci používají širokou škálu zařízení, včetně košťat, kartáčů, kbelíků, prachovek, hadrů, rotačních kotoučových strojů, parních čističů, schůdků, žebříků, vysoušečů, vysavačů a vysavačů pro mokré sání, a ty jsou často příčinou úrazů
Prevence úrazů a nehod
Prvním krokem při předcházení újmě na zdraví úklidových pracovníků, včetně újmy způsobené pracovním zařízením, je identifikace nebezpečí na základě vhodného hodnocení rizik. Hlavní zásady, které by měly být brány v úvahu během celého procesu hodnocení rizik, můžeme rozčlenit do několika kroků.

1. Určení rizik a ohrožených osob
Vyhledání věcí na pracovišti, jež mohou způsobit újmu na zdraví, a identifikace pracovníků, kteří by mohli být vystaveni těmto nebezpečím.
Pracovníci úklidu používají různé vybavení, od obyčejného kbelíku a mopu až po rotační leštičky a pojízdné kartáčovací/sušicí stroje. Práce může být namáhavá a pracovně náročná a může vést k vystavování nebezpečím a rizikům. K těm patří:
• ruční manipulace – od úklidových pracovníků se často požaduje, aby hýbali těžkými a nevhodně umístěnými předměty, jako je nábytek a čisticí zařízení, což může vést k namožení svalů a bolestem v zádech;
• práce vykonávaná v nevhodném postoji, přílišné natahování a provádění opakovaných úkolů mohou být příčinnými faktory muskuloskeletálních poruch – různých potíží postihujících svaly, klouby a nervy;
• vysoká zátěž dolních končetin přispívající k únavě, potížím, otokům a bolestem nohou;
• uklouznutí a zakopnutí – mokré stírání podlah a vlečné kabely;
• vystavení vibracím přenášeným z běžně užívaného vibrujícího zařízení, jako jsou rotační kotoučové stroje, na horní končetiny;
• expozice hluku – v závislosti na hladině expozice může být hluk produkovaný čisticím zařízením, jako jsou průmyslové vysavače, potenciálně škodlivý;
• vystavení chemikáliím – některé čisticí roztoky, které se ve strojích používají, mohou být nebezpečné;
• nehody způsobené kontaktem se stroji – úrazy elektrickým proudem v důsledku vadného elektrospotřebiče nebo nebezpečí spojená s provozem strojního zařízení; například úrazy rukou následkem jejich zachycení ve strojích.

2. Vyhodnocení rizik a jejich seřazení podle priorit
Posouzení existujících rizik – například jejich závažnosti nebo pravděpodobnosti – a jejich seřazení podle priorit. Je nezbytné, aby byly upřednostněny činnosti, jejichž cílem je odstranění rizik nebo předcházení těmto rizikům. Při přezkoumávání rizika pro pracovníky je třeba zvážit, zda někteří pracovníci nejsou vzhledem k rozmanitosti pracovní síly obzvlášť ohroženi. Jsou například všichni pracovníci schopni chápat ústní nebo písemné pokyny?

3. Rozhodnutí o preventivním opatření
Určení vhodných opatření pro odstranění zjištěných rizik nebo pro jejich udržení pod kontrolou s přihlédnutím k rozmanitosti pracovní síly. Je například možné upravit pracovní dobu pracovníkům, kteří shledávají některé pracovní směny jako obtížné?

4. Přijetí opatření
Zavedení preventivních a ochranných opatření na základě plánu, v němž jsou stanoveny priority (je nanejvýš pravděpodobné, že všechny problémy nemohou být vyřešeny okamžitě), a přesné určení, kdo udělá co a kdy, kdy má být opatření zavedeno, a také přesné určení prostředků zavedených na provedení těchto opatření.
 Úklidové práce se často provádějí v nestandardní denní době, časně ráno nebo v pozdních nočních hodinách, a pracovníci úklidu mohou pracovat osamoceně. Opatření, která je třeba zavést, by měla zahrnovat postupy pro minimalizaci újmy na zdraví v případě nehody nebo úrazu, např. jak osamoceně pracujícímu pracovníkovi zajistit pomoc v případě nehody?

5. Monitorování a přezkoumání
Hodnocení by mělo být v pravidelných intervalech přezkoumáváno, aby se zajistilo, že bude stále aktuální. Musí být revidováno pokaždé, když dojde k významným změnám v organizaci, a také v důsledku zjištění, která vyplynula ze šetření úrazu nebo „skoronehody“.
Pokud je to možné, musejí být odstraněna rizika pro pracovníky; například nahrazením nebezpečných přípravků za přípravky bezpečnější.
Četná rizika spojená s nebezpečími zařízení popsaná výše lze minimalizovat kontrolou rizik určených v průběhu celého procesu hodnocení rizik. Součástí kontrol může být výběr vhodného zařízení pro úklidový úkol.

Dva příklady z praxe

A) Úklidoví pracovníci vyšší postavy si často stěžovali na bolesti v bederní oblasti a v zádech. Domnívali se, že je to důsledek ohýbání při stírání mopem, například při úklidu pod stoly a židlemi, a také pohybu při běžném stírání.
Při rozboru situace byly zjištěny tyto problémy:
• úklidoví pracovníci byli dlouho v předklonu, když se skláněli při stírání podlahy pod nábytkem,
• bylo zjištěno, že pracovníci úklidu se natahují dopředu více než 40 cm,
• pracovníci úklidu se museli napínat, aby se dostali do některých oblastí,
• pracovníci museli často zaujímat nevhodné postavení ramen,
• pracovníci úklidu se křivili při používání mopu.
Řešení bylo velmi jednoduché – úklidoví pracovníci vyšší postavy dostali mopy s dlouhými násadami, které jsou jenom nepatrně dražší než násady standardní.

B) Úklidová četa leštila denně podlahy v řadě velkých maloobchodních center.
Lešticí stroje byly na pracovišti používány po mnoho let. Řada uklízečů si po práci s lešticím strojem stěžovala na brnění rukou a znecitlivělé a bělavě zbarvené prsty. To jsou příznaky syndromu z vibrací přenášených na horní končetiny.
Při kontrole lešticích strojů bylo zjištěno opotřebení mnoha strojních součástí.
Mělo se za to, že potíže uklízečů jsou důsledkem vibrací z leštiček. Po dalším zkoumání však bylo zjištěno, že problém se neomezuje na lešticí stroje; dospělo se k závěru, že v podobném havarijním stavu jsou i další zařízení.
Řešením bylo zavedení programu údržby, zahrnující pravidelnou kontrolu, údržbu a opravy zařízení a výměnu starších součástí.
Byl zřízen systém hlášení problémů a poruch zařízení a úklidoví pracovníci tak mohou obdržet rychlou odpověď na to, kdy bude zařízení podrobeno údržbě, opraveno nebo vyměněno.

Kontrolní seznam opatření
Kontrolní seznamy mohou být užitečným nástrojem pro zjištění, zda existuje nebezpečí nebo je třeba přijmout opatření. Nemohou však pokrýt všechny aspekty problému a mohou se vyskytnout potíže, které kontrolní seznam nezahrnuje. Seznam by měl upozornit na klíčové problémy uklízečů.